V reakci na páteční požár v Pardubicích se vláda rozhodla lépe kontrolovat stovky českých firem vyrábějících či vyvážejících zbraně. Zároveň schválila legislativní plán na letošek i výhled na další roky.
Stát zvýší kontrolu zabezpečení objektů 428 firem, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní. Pokud nenaplní zákon, hrozí jim neposkytnutí licence, uvedl po pondělním zasedání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Jde o reakci na páteční zapálení areálu zbrojařské společnost LPP Holding. Havlíček uvedl, že firmám ministerstva průmyslu, vnitra a obrany zasílají důrazné upozornění na dodržování zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, případně zákona o zbraních a střelivu.
V průmyslové zóně v Pardubicích v pátek shořela skladovací hala firmy LPP Holding, oheň zasáhl i vedlejší administrativní budovu. Firma předpokládá, že škody budou ve stamilionech korun.
Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Havlíček v pondělní zopakoval, že policie pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, ve všech s podezřením na úmyslné zavinění.
Část firem po incidentu své zabezpečení posílila. V reakci na možný teroristický útok posílil bezpečnostní opatření například středočeský výrobce letadel Aero Vodochody, kolínský výrobce dronů U&C UAS či pardubický výrobce trhavin Explosia. Naopak brněnský výrobce leteckých simulátorů VR Group, patřící pod státní podnik LOM Praha, považuje opatření za dostatečná.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiří Hynek v pondělí uvedl, že výrobci zbraní, zbrojních technologií či chemikálií zvýšili bezpečnostní opatření již po začátku války na Ukrajině v roce 2022. Větší počet podobných útoků, jako bylo páteční zapálení areálu LPP Holding, podle něj v současnosti v Česku nehrozí. Největší riziko vidí v kyberbezpečnosti.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek uvedl, že pardubický objekt nebyl dostatečně zabezpečený. Vyzval také firmy vyrábějící vojenský materiál, komponenty a technologie, aby dostatečně zabezpečily své prostory. Podle LPP Holding byl ale areál chráněn standardními i nadstandardními bezpečnostními prvky v souladu s platnou legislativou.
Podle Hynka se zajištění bezpečnosti objektů liší podle velikosti firmy. Ochrana větších areálů, kde je třeba bránit vnější i vnitřní prostor, může firmy stát i miliony korun ročně.
Tyto areály mohou vnější prostory chránit betonovými ploty, žiletkovými pásy a kamerami. Menší výrobní haly pak podle Hynka může ochrana objektu stát ročně statisíce korun. Podle Havlíčka je stát připraven reagovat při podobných případech prostřednictvím integrovaného záchranného systému, nemůže ale ohlídat stovky firem.
Legislativní plány na zbytek letošního roku a výhled na další roky také v pondělí schválila vláda, řekl novinářům po jednání vicepremiér Havlíček. K materiálu se vrátili ministři po měsíci, naposledy projednávání přerušili kvůli rozporům mezi jednotlivými připomínkovými místy. Plnění programu bude vláda poprvé vyhodnocovat ke 30. červnu, ministři mají do té doby předložit výčet svých aktivit, uvedl Havlíček.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz