Dlouhé čekání mezi zjištěním rakoviny a léčbou v Česku: Analytik ukázal zásadní změny

TN Live

25. 3. 2026, 14:27

Hostem pořadu Headline byl datový analytik z ministerstva zdravotnictví Marian Rybář. Společně s moderátorem Davidem Chmátalem probral nový pohled na organizaci péče u vybraných onkologických diagnóz.

Na datech k onkologické péči se pracuje už několik let, řekl Rybář. Pokud je totiž potřeba něco zlepšit, tak je napřed potřeba to umět změřit. „S příchodem nového pana ministra Adama Vojtěcha (za ANO, pozn. red.) jsme začali nová data zveřejňovat až na úroveň jednotlivých nemocnic. Slibujeme si od toho, že když víme, jak si ten systém vede, vidíme to na těch datech, tak víme, co v něm máme zlepšovat, kde přidat a co udělat jinak,“ okomentoval Rybář.

Analytici z ministerstva řeší problémy hlavně u fast track diagnóz. To jsou ty, u nichž je potřeba s ohledem na zdraví pacienta spěchat. Jako třeba v případě karcinomu plic nebo slinivky břišní, kde každý týden zpoždění může znamenat zhoršení prognózy.

Jde hlavně o to změřit čas mezi vyšetřením a zahájením léčby. „Třeba u karcinomu plic, kde je nějaká doporučená doba, kdy by se pacient měl dostat k té léčbě, nějakých osm týdnů, tak z českých dat se ukázalo, že to více než půlka pacientů v našem systému nestihne,“ uvedl Rybář. Podobná zdržení se neobjevují jen v Česku, ale i v jiných zemích.

Ministerstvo už loni vydalo novou koncepci onkologické péče v Česku. „Ona je postavena na takovém jako pateru. První bod je dobrý start. To znamená, že bychom měli pohnout hlavně v počátcích onemocnění pacienta. Druhým bodem jsou čekací lhůty, které je potřeba zkracovat,“ řekl Rybář.

Související obsah

28:53

Šance na život díky AI. V českých nemocnicích pomáhá s diagnostikou, popsal expert

23. 2. 2026 TN Live T. LIVE

​Třetí bod je koordinátor péče, což je novinka povinná od roku 2026. „Aby byl v každém onkologickém centru. Koordinátor je člověk, který sedí přímo v tom centru, a pokud mu někdo dá informaci z terénu, že tam je pacient s velkým podezřením na karcinom, tak mu zkoordinuje péči. Zařídí mu, aby nasedala jednotlivá vyšetření za sebou, poradí mu, kam má jít, aby pacient mohl jít co nejdříve k multidisciplinárnímu týmu a léčit se,“ vysvětlil Rybář.

Koordinátor nemusí být lékař, dokonce ani zdravotník a stačí mu středoškolské vzdělání. Jde hlavně o organizační schopnosti a motivaci k tomu, pomoci pacientům na cestě systémem.

Čtvrtým bodem je racionální decentralizace, tedy aby se pacienti, kteří jsou buď vyléčení, nebo už jen chodí na kontroly, přesunuli pod regionální centra a nemuseli dojíždět na vzdálená specializovaná centra.

Pátým bodem jsou indikátory kvality, které mají za úkol průběžně zjišťovat, nakolik celý systém pracuje správně.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.