Svět míří do krize horší než za covidu, varuje finský prezident. Válka s Íránem může spustit kolaps

Finský prezident Alexander Stubb během návštěvy oceánské hlídkové lodi finské pohraniční stráže Turva (25. 3. 2026) | Zdroj: Profimedia.cz

Tomáš Vašek

27. 3. 2026, 07:54

Finský prezident Alexander Stubb varoval před vážnými dopady konfliktu na Blízkém východě – podle něj může válka s Íránem spustit globální recesi horší než pandemie covidu. Hlava státu upozorňuje také na rostoucí napětí mezi velmocemi a riziko další eskalace. Situace podle Stubba ukazuje, jak moc je dnešní svět propojený.

Finský prezident Alexander Stubb upozornil, že současná válka s Íránem může mít zásadní dopad na světovou ekonomiku. V rozhovoru pro zpravodajský web Politico varoval před „globální recesí, kterou si svět způsobí sám“.

„Myslím, že jsme teď v situaci, kdy to může vyvolat globální recesi, kterou si sami způsobíme. Ukazuje to, co se stane, když jednáte mimo rámec mezinárodních pravidel a norem,“ řekl 57letý Stubb, který v minulosti působil jako finský premiér i ministr financí. V letech 2008 až 2011 vedl jako ministr zahraničí diplomacii země. Předtím zasedal v Evropském parlamentu.

Související obsah

01:53

Finský prezident zve Trumpa do sauny. Grónsko chce vyřešit „nahou diplomacií“

21. 1. 2026 Tomáš Vašek T. VAŠEK

​Podle něj může mít konflikt ještě horší dopady než pandemie covidu. „Jeden odborník, kterému věřím, mi řekl, že dopady této války mohou být horší než covid. Svět by měl naslouchat,“ dodal.

Prezident zároveň upozornil, že válka na Blízkém východě ovlivňuje celý svět. „Všechno souvisí se vším. Cena ropy ovlivňuje cenu plynu, potravin, hnojiv i léků,“ vysvětlil. Dodal, že představa odděleného světa je podle něj iluzí.

„Moje válka je Ukrajina, ne Írán“

Podle Stubba si někteří lidé myslí, že lze žít v rámci národních hranic bez vzájemné závislosti – realita je ale podle něj opačná. Upozornil například na situaci v Hormuzském průlivu a zdůraznil, že dopady konfliktu pocítí všichni přinejmenším u čerpacích stanic.

Související obsah

30:21

Válka na Ukrajině a v Íránu jsou sourozenci, říká Lipavský. Spojnicí je Rusko

26. 3. 2026 Michaela Indráková M. INDRÁKOVÁ

​Stubba pojí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem společná záliba v golfu i vzájemné osobní sympatie. Přesto kritizoval přístup Washingtonu, který podle něj staví zahraniční politiku čistě na pragmatických zájmech. „Diplomacie bývá jen zřídkakdy transakcí. I když sledujeme vlastní zájmy, měli bychom hledat shodu,“ uvedl.

Zároveň varoval před kolapsem mezinárodního řádu. „Vidíme kolaps mezinárodních institucí a pravidel právě v době, kdy je potřebujeme víc než kdy jindy,“ řekl prezident, kterého ve čtvrtek citoval i britský list The Guardian.

Související obsah

02:17

Írán představil svých pět mírových podmínek. Požaduje záruky i reparace

25. 3. 2026 Karolína Schuranová K. SCHURANOVÁ

​Podle Stubba se svět posouvá od lokálních konfliktů k širším regionálním válkám. „Po studené válce jsme viděli spíš lokální konflikty. Teď sledujeme eskalaci do regionálních válek. Musíme pracovat nepřetržitě na jejich zmírnění,“ zdůraznil. Riziko ještě většího konfliktu připouští, i když ho nechce pojmenovat. „Nechtěl bych mluvit o třetí světové válce – tedy zatím,“ dodal.

Finský prezident zároveň uvedl, že Evropa by se neměla přímo zapojovat do války s Íránem. „Írán není moje válka. Ukrajina je moje válka,“ prohlásil a upozornil, že právě konflikt na Ukrajině by měl zůstat prioritou.

Na změny bezpečnostního prostředí reaguje i samotné Finsko. Helsinky plánují zrušit omezení z 80. let, které zakazovalo rozmístění jaderných zbraní na jejich území, protože podle ministra obrany Anttiho Häkkänena už neodpovídá postavení země v NATO. 

Změnu postoje Finska k rozmístění jaderných zbraní rozebral analytik Jakub Drmola (3/2026):