Už každý čtvrtý Čech trpí podle odborníků nějakou alergií. Nejrozšířenější jsou ty pylové, vážnější následky ale mívají například reakce na některé potraviny, léky nebo hmyzí bodnutí. Potíže jako kýchání, slzení očí nebo otoky navíc lidé rok od roku pociťují silněji. Na vině jsou prý změny klimatu, znečištěné ovzduší nebo životní styl.
Rozkvetlé stromy a zelené louky jsou každoročním nepřítelem milionů lidí. Synonymem alergií už ale dávno není jen jaro. Kvůli klimatické změně nás můžou pyly potrápit už od ledna, kdy začíná sezóna lísky nebo olše.
Problémy běžně pociťují i starší lidé, kteří dříve alergie neměli. Podle odborníků jim často jdeme naproti svým životním stylem. „Souvisí s tím třeba i léčba antibiotiky, to, co jíme, s čím se setkáváme v běžném prostředí, souvisí s tím i takový ten hektický životní styl, že lidé přecházejí různé infekce,“ informovala primářka Ústavu klinické imunologie a alergologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Zuzana Humlová.
Na rostoucím počtu onemocnění má prý mimo jiné podíl i přehnaná hygiena. Alergie zesiluje také znečištěné ovzduší – prach, výfukové plyny nebo vlny saharského písku dráždí dýchací cesty. Kvůli vyšší koncentraci oxidu uhličitého v ovzduší navíc rostliny rostou rychleji a produkují více pylu.
„Ten městský způsob života, nebo řekněme pobyt ve městě, může napomoci ke zvýšené expozici různým škodlivinám, různým faktorům toho životního prostředí, které ty alergie mohou zhoršovat,“ konstatoval přednosta Ústavu imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Plzeň Petr Panzner.
Moderní léčba dnes místo potlačení příznaků cílí přímo na imunitní systém. „Ten pacient dostává ve stoupající dávce ten alergen, který mu vadí, vytváří si na něj toleranci a ví se, že je to jedna z možností, jak předejít astmatu,“ uvedla Humlová. Léčba obvykle trvá tři až pět let a je ve formě kapek nebo injekcí.
Jak již bylo řečeno, alergie zesiluje i výskyt saharského písku v ovzduší. V minulosti býval tento jev považován za velmi výjimečný, v poslední době je ale častější, jak potvrdila meteoroložka Dagmar Honsová. „V posledních letech se s prachem ze Sahary nad starým kontinentem setkáváme nejčastěji 5krát až 15krát do roka a podle nových studií toto číslo ještě poroste,“ pokračovala.
„Může za to fakt, že na severu Afriky se prohlubuje sucho, ale velmi často také záleží na rozložení tlakových útvarů – nejenom nad starým kontinentem, ale také nad Atlantikem,“ vysvětlila meteoroložka.
Saharský prach má ale i svou dobrou stránku. „Prachové částice ze Sahary obsahují hodně křemičitanu a také železa, takže jsou báječným hnojivem,“ dodala Honsová.
Headline s Ondřejem Rybníčkem o alergiích (4/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz