Silnější Evropská unie: Více pravomocí pro nový superpost, navrhuje Gregorová

Michaela Indráková, Roman Dolejský

11. 5. 2026, 16:22

Na slabost Evropské unie v mezinárodních jednáních často poukazují jak její zastánci, tak její kritici. Je ale cestou další federalizace? A proč by mělo být zrušeno právo veta? K tématu se v rozhovoru s moderátorkou Michaelou Indrákovou pro pořad Napřímo vyjádřila pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.

Gregorová o sobě prohlašuje, že je dlouholetou zastánkyní evropské federace. A nezávisle na tom, zda se větší federalizace zavede nebo ne, je podle Gregorové potřeba pracovat na silnější Evropě.

Evropská unie byla naposledy reformována Lisabonskou smlouvou v roce 2009 a Gregorová tvrdí, že teď už nedělá to, co od ní občané žádají.

„Občané zcela jasně chtějí, ať už jsou pro federaci, nebo ne, silnější Evropu navenek. Nechtějí, ať za nás jedná Merz (německý kancléř Friedrich Merz, pozn. red.) nebo ať se Trump (prezident USA Donald Trump, pozn. red.) baví o nás bez nás nebo Putin (ruský prezident Vladimir Putin, pozn. red.) se baví o nás bez nás. Chceme, aby Evropa jednala jedním hlasem v zahraničně-bezpečnostní politice,“ prohlásila.

Související obsah

29:06

Sankce za ETS 2 vyjdou levněji než dodržování norem. Máme to spočítané, tvrdí Vondráček

30. 4. 2026 Kristýna Bezděková K. BEZDĚKOVÁ

​V zahraničně-bezpečnostní politice je potřeba zrušit jednomyslné hlasování v Radě EU, říká Gregorová. „Ideálně vytvořit pozici jednoho člověka, který v zahraničně-bezpečnostní politice bude vystupovat za nás. A ne jenom Kaja Kallas jako vysoká představitelka. Ten člověk potřebuje mít obří mandát, potřebuje být ideálně třeba i demokraticky zvolen,“ navrhuje.

Souhlasila by i se společnými evropskými kandidátkami. A má za to, že tyto reformy by nijak neublížily členským státům a nejednalo by se o demontáž národního státu.

Odmítá také, že by zrušení jednomyslného hlasování vytvořilo deficit demokracie. Právě naopak. „Demokratický deficit máme teď kvůli tomu, že demokracie ve své definici by měla být vláda většiny s respektem k právům a postojům menšiny. Momentálně menšina, ať už je to ještě před pár týdny Maďarsko, nebo třeba Slovensko, rozhoduje o všech 26 ostatních státech tím, že může aplikovat to svoje právo veta. To podle mě není demokracie, to je naopak útlak,“ vadí Gregorové.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.