Pozvání do pořadu Napřímo přijala náměstkyně ministra zdravotnictví Karla Maříková z SPD. S moderátorkou Zuzanou Drábkovou hovořily mimo jiné o chystaném plánu vlády na zrušení stravovací vyhlášky.
Maříková ujišťuje, že i přes plán zrušit stravovací vyhlášku týkající se školních jídelen je nadále cílem vlády, aby se děti stravovaly kvalitně a dobře. „Jedna věc je vyhláška, která nařizuje, jaký má být spotřební koš v jednotlivých jídelnách. Nicméně v praxi se ukázalo, když slyšíme reakce ze strany kuchařek, ale i rodičů, že ve finále to děti jíst nechtěly a jídlo vyhazovaly. Hladové dítě neznamená, že je zdravější,“ shrnula.
Pravomoc rozhodovat o složení obědů a o tom, jak budou vypadat, bude v rukou jídelen, říká Maříková. Věří tomu, že ani kuchařky, ani zřizovatelé nebo ředitelé nemají zájem o to, aby děti jedly špatně.
„Děti přicházejí do školy se stravovacími návyky z rodiny. A pokud jim začnete servírovat něco, na co nejsou zvyklé, nechutná jim to, mnohdy to má třeba název a vůbec se neorientují, co třeba znamená soté, tak to prostě jíst nechtějí. Takže pro nás je priorita, aby děti jedly zdravě, aby jim to chutnalo, samozřejmě, a to jídlo nevyhazovaly. Je to v zájmu nás jako státu, ale samozřejmě i rodičů, protože oni jim ty obědy platí,“ dodala.
Moderátorka poznamenala, že rušená vyhláška obsahuje recepty i doporučení, jak vařit dětem jídla tak, aby jim více chutnala. K tomu se také vázala určitá garance toho, že budou zdravější. Nicméně po zrušení bude vše jen formou doporučení a bez kontroly.
„Tak to, že je oběd zdravější a bude nějakým způsobem upraven, neznamená, že dítě to vůbec bude chtít ochutnat. Pokud nikdy doma nemělo kapustu nebo mu nechutná... Nebo luštěniny, někdy můžou luštěniny způsobovat zdravotní problémy, tak to prostě jíst nebude. A vy ho v té jídelně nedonutíte,“ řekla.
„A my nechceme, aby děti byly hladové. My chceme, když rodiče za oběd zaplatí, aby to také jedly. A já věřím, že jak ředitelé, tak kuchařky chtějí, aby jídlo a práce nevyšly vniveč a aby to dětem chutnalo a snědly to. Takže nemyslím si, že řešením je to, že stát tady bude nařizovat, v jaké míře budou mít luštěniny, brambory, maso nebo ryby,“ míní Maříková.
Děti si stravovací návyky přináší z domova a Maříková nevěří tomu, že by je školní jídelny dokázaly přeučit na jiné jídlo.
„Znám spoustu dětí, které prostě, ač se mi to nelíbí, tak vám řeknou, že prostě nechtějí svačinu z domova, protože by nebyly, jak se dneska říká, ‚cool‘. A prostě rodiče jim musí dát peníze, aby si šly něco koupit do automatu. Když jsem to slyšela, přijde mi to hrozné. Ale sami rodiče se s tím potýkají a jsou nešťastní. Ale prostě ta doba toto přenáší. A to dítě by se cítilo vystrčené z toho kolektivu. Takže musíme na to pohlížet ze všech stran,“ poznamenala.
Zrušení vyhlášky kritizují ombudsman, Unie rodičů, ale i Státní zdravotní ústav. Panují obavy, že by děti mohly jíst polotovary a jídla plná dochucovadel a bez potřebných výživových hodnot.
„To je předčasné strašení. Hodnoťme to skutečně, až jak se to v té praxi ukáže. Pokud by k tomuhle skutečně došlo, že někde děti budou jíst nekvalitní stravu, že to budou polotovary, ochucovadla, tak vždycky se to dá změnit,“ uvedla Maříková.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz