Francie více rozevírá jaderný deštník. Nově pod něj zamíří i Norsko

Zuzana Páleníková

28. 5. 2026, 20:51

Oslabená garance americké ochrany v rámci NATO i masivní zbrojení Ruska. To jsou hlavní důvody, kvůli kterým stále více evropských zemí přehodnocuje svoji bezpečnostní strategii. Je mezi nimi i Norsko, které nově přijalo záštitu francouzského jaderného deštníku. Stalo se tak devátou evropskou zemí, která se do obranné iniciativy zapojila.

Norsko je nejnovějším členem francouzského programu jaderného odstrašování v době, kterou sám norský premiér popsal jako nejvážnější bezpečnostní situaci od druhé světové války.

„Norsko sdílí 200kilometrovou hranici s Ruskem, které nyní vede brutální válku proti jiné sousední zemi, Ukrajině. A největší ruský jaderný arzenál se nachází 100 kilometrů od našich hranic na dalekém severu,“ poznamenal norský premiér Jonas Gahr.

Související obsah

Pavel burcuje NATO: Chce jít do akce proti Rusku. Kreml chápe jen sílu, říká

23. 5. 2026 Jakub Loukota J. LOUKOTA

​Rozšíření francouzského jaderného deštníku, který má posílit bezpečnost v Evropě, na další evropské partnery oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron začátkem března.

K francouzské iniciativě se od té doby připojily také Belgie, Dánsko, Německo, Polsko, Spojené království, Švédsko, Řecko a Nizozemsko. Součástí spolupráce by do budoucna mohlo být rozmístění francouzských jaderných sil na území jednotlivých států.

„Ta forma spolupráce bude opravdu trojí, konzultace, v té se nachází většina států, která koketuje s touto myšlenkou mít v budoucnu na svém území jaderné zbraně, potom to mohou být společná cvičení, to je to, co je v plánu právě i s Norskem,“ tvrdí bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Související obsah

10:17

Bez jaderného deštníku USA se Rusku nevyrovnáme, varuje Bříza

6. 4. 2025 Redakce Za pět minut dvanáct R. Z. P. M. DVANÁCT

​Francouzské taktické jaderné zbraně mají dolet několik stovek kilometrů. Čím blíže by tedy byly u hranic se státem, který je možnou hrozbou, tím účinnější by odstrašování bylo.

Paříž má v současnosti asi 290 jaderných hlavic, což je asi desetina amerického a ruského arzenálu – ti jich mají okolo 3 700 a 4 300. Budoucnost jaderného programu odstrašování je ale nejistá, protože Macron v prezidentské funkci příští rok končí. Záleží tak na tom, jestli jeho nástupce bude chtít v iniciativě pokračovat.