Revoluce v medicíně: Lékaři pacientovi transplantovali 3D tištěnou rohovku

Klára Pospíšilová

16. 6. 2026, 20:49

Transplantační medicínu možná už za pár let čekají revoluční změny. Mezinárodní lékařské týmy totiž na tkáňových 3D tiskárnách zkoušejí tisknout celé orgány. Týmu vědců z Texaské univerzity se podařilo otestovat unikátní metodu zmrazení, díky které by se v budoucnu mohly orgány uchovávat pro pozdější použití.

Medicína jde kupředu. Možná už za pár let budeme žít s uměle vytištěnými plícemi. Izraelským lékařům se totiž nedávno podařil převratný kousek – slepému pacientovi úspěšně transplantovali 3D tištěnou rohovku. 

„Pacienti v závislosti na tom, kde na světě jsou, na rohovku čekají i dlouhé roky,“ řekl izraelská lékař Michael Mimouni. „Vytisknutá rohovka může ročně zachránit zrak až 12 miliónům pacientů,“ dodal jeho kolega Aryeh Batt.

Související obsah

01:50

Norský královský palác potvrdil nejhorší obavy: Princeznu čeká transplantace plic

5. 6. 2026 Markéta Schulzová M. SCHULZOVÁ

Celý implantát byl vytvořený na 3D tiskárně z kultury lidských buněk rohovky. Lékaři zkouší na 3D tiskárně vytisknout i srdce. Než se jim ale podaří celý funkční orgán, prý to zabere ještě spoustu let. „Srdce je velmi složitý orgán na výrobu, obsahuje 10 miliard buněk, přes dva tucty buněčných typů, které tvoří 3D rozměr,“ vysvětluje lékař a vědec ze Stanford University Mark Skylar-Scott.

Vědci jsou i blíž k vyvinutí technologie zmrazování orgánů – díky tomu by ve světě mohly vzniknout orgánové banky. Americkým lékařům se podařilo najít speciální roztok, díky němuž by se daly orgány zmrazit a to bez jejich poškození.

„Pomalejší odvod tepla dává materiálu prostor se přizpůsobit. Je to podobné jako ohýbání studeného kovu. Pokud ho ohýbáte pomalu, poddá se, ale pokud příliš rychle, praskne,“ tvrdí studie Texaské univerzity.

Související obsah

Chlapeček měl dostat nové srdce. Kvůli zásadní chybě museli transplantaci zrušit

11. 2. 2026 Markéta Schulzová M. SCHULZOVÁ

​Doposud je totiž nutné orgány po vyjmutí z těla transplantovat pacientovi v řádu hodin. Největší toleranci mají ledviny, naopak velmi náchylné je srdce. „V těch čtyřech hodinách je započítáno jak podávání roztoku, vystříhávání srdce, balení, transport i proces našívání,“ sdělil Miroslav Koňařík, vedoucí operačních sálů IKEM.

Lékaři ale před časem už přišli s takzvaným systémem OCS Heart, kdy odebrané srdce bije i během transportu ve speciálním boxu. To rapidně prodloužilo dobu, dokdy musí být transplantováno.