APLIKACE TN.CZ
Domácí

Honzík na Liberecku našel mimořádně vzácného šneka. I odborníci žasnou

V Oldřichově v Hájích na Liberecku se několika dětem podařilo objevit raritu. Našly tam suchozemského šneka s levotočivou ulitou. Podle expertky na bezobratlé živočichy z Národního muzea v Praze je šance objevit takový exemplář jedna k milionu.

Pět let lektoři Domu přírody v Oldřichově slibovali dětem z celého Česka, že pokud najdou šneka s levotočivou ulitou, dostanou tisícikorunovou odměnu. „Spíš to byla taková výzva srovnatelná s pravděpodobností výhry v loterii,“ říká lektor ekologicko-výchovných programů Ladislav David.

Jenže to, co se zdálo jako skoro nemožné, se stalo skutečností. Unikátní levotočivou keřovku plavou našel desetiletý Honzík hned nedaleko Domu přírody. „Měl jsem z toho velkou radost, protože kluci už to vlastně vzdávali,“ zavzpomínal pro televizi Nova šťastný nálezce. A odměna jej neminula.

Lektor následně požádal odborníky o určení vzácného nálezu. A ukázalo se, že je ještě unikátnější, než čekali. „Byl jsem požádán, abych jim toho měkkýše určil, a zjistil jsem, že se jednalo o keřovku plavou. Takový nález je opravdu velmi výjimečný,“ tvrdí odborník na bezobratlé z Městského muzea Mariánské Lázně.

Související obsah

Máme řadu hlemýžďů zahradních levotočivých, ale keřovka plavá, tam o tom slyšíme poprvé. Je to šance zhruba jedna ku milionu,“ dodává pak Štěpánka Podroužková z přírodovědeckého oddělení Národního muzea v Praze.

A právě Národní muzeum chce teď vzácného šneka získat. Raritního plže proto čeká cesta do Prahy. „Ráda si ho vezmu i živého. Mám tady terárium, ve kterém se o něj postarám. Nebudou se na něm dělat žádné pokusy,“ slibuje Podroužková.

Muzeum zároveň vyzývá veřejnost, aby pomohla najít šnekovi levotočivého partnera. Tito plži jsou totiž sice hermafroditi, ale k množení potřebují být dva. A levotočivý šnek s pravotočivým toho nejsou anatomicky schopní.

Související obsah

U levotočivých plžů je celá organizace tělních orgánů naopak a je to vlastně, jako kdyby si dva lidé chtěli podat jeden pravou ruku a druhý levou ruku. Prostě to nebude pasovat,“ popsala Podroužková.

Za levotočivostí ulity stojí genetická mutace jediného genu. Vědci teď doufají, že se jim podaří zjistit, zda se tato vzácná vlastnost může přenést i na potomky. Tento druh šneka se dožívá přibližně pěti let. Až jednou uhyne, stane se jeho ulita součástí expozice kuriozit Národního muzea.

luk, TN.cz

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz