Mýtus ohledně přehřívání českých měst. Klimatolog vysvětlil, jak to ve skutečnosti je

TN Live

13. 7. 2026, 16:35

Jih Evropy dál sužují rozsáhlé požáry, které si vyžádaly oběti i evakuace tisíců lidí. Současně padají teplotní rekordy, například na Slovensku meteorologové nově potvrdili historické maximum 41,3 °C. Odborníci upozorňují, že extrémní vedra se stále častěji promítají i do života ve městech, která se přehřívají výrazně více než okolní krajina. Jsme na podobné projevy počasí připraveni a čekají nás taková léta častěji? O tom v pořadu Headline hovořila moderátorka Barbora Šimková s klimatologem Pavlem Zahradníčkem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Teplotní rekordy a rozsáhlé požáry mají z velké části podle Zahradníčka společného jmenovatele, a to klimatickou změnu. „Ne že by tady nebyly v minulosti horké vlny, to tady byly. Ne že by tady nebyly požáry, ty tady samozřejmě také byly, ale my se musíme podívat vždycky na ten trend, ne na ten rekord. A ten trend ve výskytu horkých vln, které jsou čím dál intenzivnější, anebo naopak těch požárů, které způsobují třeba větší škody nebo jsou i častější, tak ten trend je tam jasný,“ vysvětlil.

Zahradníček připomněl, že před 60 či 100 lety by podobné letní počasí, jako je letos, bylo něčím, co se objeví jednou za celé dekády. „Posledních 15 či 20 letech žijeme ve změně klimatu, tak tenhle stav se stává relativně standardnějším. Ne normálním, ale stává se běžnějším. Je to dáno tím, že čím víc se zvyšuje teplota, tak extrémní projevy jsou častější a tím se stávají jakoby normálnějšími. Před 60 lety by to bylo něco naprosto výjimečného,“ okomentoval.

Jedním z velkých problémů jsou přehřátá města. Zahradníček ale upozornil, že není tak úplně pravdou, že by se města přehřívala více než okolní krajina. „Za těch horkých dnů, jak jsme je měli, se okolí Prahy rozpálí podstatně více než centrum Prahy,“ prohlásil.

Související obsah

13:50

Česko sevřou spalující vedra i bouřky. Polovina týdne ale přinese překvapení

13. 7. 2026 Kateřina Drgáčová K. DRGÁČOVÁ

​Tato situace je způsobená tím, že pokud je agrární krajina suchá anebo třeba po sklizni, tak se v ní mohou objevovat vyšší teploty. Jenomže na rozdíl od města v noci teplota krajiny rychleji klesá a vychládá, zatímco ve městě je teplo akumulované ve stavbách a sálá do okolí, zároveň v ulicích, a to hlavně v těch s vysokými domy, hůře proudí vzduch.

„Pak v noci je rozdíl, že město je třeba o 7 až 10 stupňů teplejší než okolí. To má i dopady třeba na kvalitu spánku a na lidské zdraví,“ dodal.

Města by tak podle Zahradníčka potřebovala více zeleně a vodních ploch. Poukázal na příklad Budapešti. „V centru města je hydrometeorologický ústav, měří tam teploty už více než 150 let. Vedle toho hydrometeorologického ústavu vybudovali velký zelený park i s vodními plochami. V dané oblasti tak klesla teplota prakticky okamžitě o 1,5 °C,“ přiblížil.

Dobré je také myslet na to, aby budovy neměly například černé střechy, naopak myslet na světlejší barvy a okenní rolety. „A bohužel ta poslední věc, která k tomu zapadá, je mít klimatizaci, abyste se dokázali dostatečně ochladit vevnitř. Bohužel pak posíláte to teplo zpátky do města. Ale i tenhle prvek se bohužel stane asi nutností v českých a moravských městech,“ řekl Zahradníček.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.