Případné úpravy termínu letních prázdnin u veřejnosti velkou podporu nemají. A skeptičtí jsou také odborníci. Podle analytičky v oblasti školství Nikoly Šrámkové jsou změny potřeba spíše jinde.
Úvahy ministra školství Roberta Plagy (za ANO) o možné změně termínu prázdnin se čtenářům TN.cz nelíbí. Z 12 620 jich 9 274, tedy 73 %, v anketě hlasovalo pro zachování současného systému.
„Kde mají rodiče brát dovolené, aby menší děti nebyly samy doma? Prázdniny nechte tak, jak jsou,“ vzkázali někteří z nich současné vládě. „Vzpomeňte si na loňské léto, to nebylo nic moc. Týden v červenci a týden v srpnu bylo horko, ale mezi tím pršelo. Každý rok je to jiné, tak proč něco měnit?“ ptali se další.
Zásadní změny ve struktuře letních prázdnin nepodporuje ani Nikola Šrámková, analytička vzdělávací politiky organizace EDUin. Například přesuny nebo prodlužování prázdnin kvůli teplotám by se podle ní spíše minuly účinkem.
„Vedra se už objevují i v květnu a červnu či v září. Proto spíš než změna termínu prázdnin dává smysl přizpůsobování škol změně klimatu,“ upozorňuje. Jít může jak o úpravy školních budov, tak o úpravu výuky v rámci jednotlivých dní.
Jiná alternativa, tedy zkrácení letních prázdnin za současného výrazného prodloužení například těch jarních a podzimních, by podle Šrámkové přinesla také řadu problémů. Jako jeden z hlavních vidí sladění školního života dětí a pracovního života rodičů.
„V létě v řadě odvětví dochází k útlumu, takže je pro rodiče mnohdy jednodušší vzít si dovolenou. Mohlo by být také těžší sehnat pro děti hlídání. Například tábory jsou hlavně letní záležitostí,“ připomněla. Potíže to může způsobit i školám. Ty totiž letní prázdniny často využívají k rekonstrukcím a stavebním úpravám.
„Pokud by se vytvářelo nějaké rozhodnutí o změně, určitě nesmí být názorové, mělo by být odborné, založené na analýze dopadů na školy i na rodiny,“ zdůraznila.
Mezi úpravy, které jsou podle ní smysluplné, zařadila prodloužení podzimních prázdnin, k němuž již dnes některé školy přistupují prostřednictvím ředitelského volna, nebo větší sjednocení termínů prázdnin jarních, kdy některé termíny už neplní původní účel – umožnit žákům dostupné lyžování.
„Neměli bychom očekávat, že pouhé přeskládání vzdělávacích dní zlepší vzdělávací výsledky. Například OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, pozn. red.) upozorňuje, že pro kvalitu vzdělávání není ani tak důležitý počet prázdninových dní či rozložení prázdnin, ale kvalita výuky,“ dodává Šrámková.
Česko patří v délce letních prázdnin, i pokud jde o celkový počet prázdninových dní, přibližně mezi průměr OECD. Nejvíce volných dnů mají žáci v Litvě, Lotyšsku a Řecku, a to 17 týdnů, nejméně pak v Dánsku a Kostarice – 11 týdnů.
Evropa kvůli vedrům mění délku prázdnin. Plaga se posunutí termínů nebrání (8/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz