Korunovační klenoty jsou po roce opět k vidění. Vystaveny budou deset dní

Jonáš Kříž

14. 9. 2026, 21:35

V pondělí se po roce opět otevřely dveře takzvané Korunní komory ve svatovítské katedrále, která ukrývá české korunovační klenoty. Svatováclavskou korunu, žezlo i jablko následně hradní stráž slavnostně přenesla do Vladislavského sálu Pražského hradu. Tam je v příštích týdnech vystaví pro veřejnost.

V pondělí odpoledne se v katedrále u Korunní komory sešlo sedm klíčníků. Těmi byli prezident republiky, premiér, pražský primátor, předsedové obou komor Parlamentu, arcibiskup pražský a svatovítský probošt.

Ti všichni vždy musejí společně odemknout sedm zámků, aby hradní stráž mohla svatováclavskou korunu, žezlo a jablko přenést do Vladislavského sálu.

Související obsah

08:37

Dva týdny budou k vidění české korunovační klenoty

15. 9. 2025 Klára Košacká K. KOŠACKÁ

​První čtyři dny, tedy od úterý do pátku, si je v něm budou moci prohlédnout žáci základních škol. Od této soboty až do posledního zářijového pondělí se pak výstava symbolů české státnosti zdarma otevře i veřejnosti.

Pražský hrad v posledních letech korunovační klenoty vystavuje každoročně. V loňském roce byla výstava inspirována výročím konce 2. světové války a připomínala dramatické osudy klenotů a jejich ukrývání v období protektorátu.

Související obsah

01:57

V Brně probíhá výstava replik korunovačních klenotů. Od pravých je nerozeznáte

6. 2. 2025 Alena Šedivá A. ŠEDIVÁ

​Ta letošní se zase zaměří na Habsburky. Uplynulo totiž přesně 500 let od nástupu Ferdinanda I. na český trůn. Tím započala jejich vláda nad českými zeměmi, která trvala až do roku 1918.

Kolem klenotů panuje řada legend

Nejstarším korunovačním klenotem je Svatováclavská koruna. Tvoří ji zlatá čelenka posázená drahými kameny a její vrcholy jsou opatřeny symboly lilie. „(Koruna) vznikla před rokem 1346. Nechal ji zhotovit Karel IV,“ uvedl památkář z odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky Petr Chotěbor.

Výjimečná je i tím, že zároveň slouží jako relikviář. „Ve vrcholovém křížku je zasazen nebo vložen trn z Kristovy Trnové koruny,“ popsal dále Chotěbor.

„Je to taková malá Golgota, která byla vsazena na lebku krále,“ doplnil historik a autor publikace o korunovačních klenotech Tomáš Boněk.

Koruna obsahuje i části opasku jedné z manželek Karla čtvrtého - královny Blanky z Valois. „(Články opasku) jsou aplikovány na vrcholových obloucích koruny,“ dodal Chotěbor.

Související obsah

06:17

Hrad řekl, kdy znovu ukáže klenoty. Jedna skupina návštěvníků dostane přednost

18. 6. 2026 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

​Žezlo a jablko jsou mladšími korunovačními klenoty. V šestnáctém století je nechali zhotovit Habsburkové. „Na jablku je znázorněn příběh Adama a Evy,“ poznamenal Boněk.

V dobách monarchie byly klenoty symbolem panovníkovy moci. Úcta k nim ale zůstala i po vzniku republiky. Korunovační klenoty byly poprvé v moderní historii veřejnosti představeny v roce 1929. Stalo se tak na počest slavnostního dokončení katedrály svatého Víta.

„Korunovační klenoty zhlédlo asi 150 tisíc lidí, takže bylo vidět, že skutečně poutají velkou pozornost,“ konstatoval historik Jaroslav Šebek.

Klenoty provází i legenda o tom, že kdo si je nasadí neprávem, toho stihne kletba a zemře. Osudnou se měla stát zastupujícímu říšskému protektorovi Reinhardu Heydrichovi.