Od vzniku Sněmovny se počet jejích výborů zdvojnásobil

Poslanecká sněmovna. Ilustrační foto | Zdroj: Mediafax

Počet sněmovních výborů narostl za dobu existence dolní parlamentní komory o polovinu. Zatímco v prvním volebním období jich bylo 12, v uplynulém období poslanci zřídili 18 výborů.

Dolní komora musí mít podle nyní platného zákona o jednacím řádu sněmovny sedm výborů, vznik dalších si musejí poslanci odhlasovat. Předsedové a místopředsedové výborů berou k poslaneckému platu z těchto funkcí příplatek.

Seznamy všech výborů, komisí a delegací podle jednotlivých volebních období Sněmovny najdete ZDE.

O omezení počtu výborů hovoří zástupci stran ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, kteří jednají o vládní koalici. Své představy o "zeštíhlení" a tedy i zlevnění práce sněmovny mají i představitelé ČSSD a KSČM. Návrhem na zřízení výborů se budou poslanci zabývat na ustavující schůzi, která by měla začít 22. června. Strany možné koalice mají ve sněmovně většinu 118 hlasů a budou moci své návrhy na uspořádání komory bez problémů prosadit.

PSALI JSME:

Klaus svolal zasedání Sněmovny na příští pátek

Většina poslanců balí kufry. Přijdou si na statisíce

Ze zákona musí sněmovna ustavit mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, kontrolní výbor, organizační výbor, volební výbor a výbor pro evropské záležitosti. Jednací řád dále říká, že poslanec může být předsedou jen jednoho výboru a předseda a místopředsedové sněmovny nemohou být v jiném výboru než organizačním. V žádném výboru nesmí být poslanec, který je zároveň ministrem.

Zdroj: TN.cz

V době vzniku sněmovny platil jiný jednací řád, což se odráží i na výborech. V letech 1992 až 1996 za doby koaliční vlády Václava Klause měla komora branný a bezpečnostní výbor, hospodářský výbor, mandátový a imunitní výbor, organizační výbor, rozpočtový výbor, ústavně právní výbor, výbor petiční, pro lidská práva a národnosti, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, zahraniční výbor a zemědělský výbor.

V dalším období v letech 1996 až 1998 rovněž za Klausovy vlády bylo výborů také 12; jen z petičního zmizely přídomky "pro lidská práva a národnosti".

PSALI JSME:

Desatero o Poslanecké sněmovně

O dva výbory více zřídila sněmovna v dalším období 1998 až 2002, kdy byla u moci sociálnědemokratická vláda Miloše Zemana tolerovaná Klausovou ODS. Vznikl volební výbor a výbor pro evropskou integraci. V následujícím volebním období 2002 až 2006 za koaličních vlád v čele s ČSSD přibyl výbor pro evropské záležitosti.

Nejvíce výborů přibylo najednou v uplynulém volebním období, kdy byly poměry mezi pravicí a levicí prakticky vyrovnané a v jehož většině vládl koaliční kabinet Mirka Topolánka (ODS). Nebyl sice obnoven výbor pro evropskou integraci, vznikl kontrolní výbor. Do dvou orgánů se rozdělil dřívější výbor pro obranu a bezpečnost, totéž se stalo s výborem pro sociální politiku a zdravotnictví. Samostatný výbor dostalo také životní prostředí.

Ve výborech poslanci projednávají návrhy zákonů většinou mezi prvním a druhým čtení podle zaměření předloh. Kromě výborů ve sněmovně vznikají i různé podvýbory, komise a delegace. V prvním volebním období sněmovny působilo devět komisí včetně jedné vyšetřovací, stálá delegace nebyla žádná. V uplynulém období už existovalo 18 komisí, z toho čtyři vyšetřovací a dvě dočasné. Stálých delegací bylo šest. Poslanců, kteří nevykonávali ve sněmovně žádnou další funkci s příplatkem, byla zhruba osmina.

Podívejte se na sestřih záběrů ze Sněmovny. Posuďte sami, jak usilovně poslanci v minulém volebním období pracovali: