Smlouva START II překonala nejtěžší překážku - ve středu ji schválil americký Senát. Informuje o tom televize CNN.
Inzerát
Inzerát
Senát přijal smlouvu poměrem hlasů 71 ku 26. Americko-ruskou smlouvu podepsali v dubnu na Pražském hradě prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Obě země se v ní zavazují snížit počet rozmístěných jaderných hlavic o třetinu na maximální počet 1550.
Souhlasem Senátu se završila ratifikace dokumentu ve Spojených státech. Druhá komora Kongresu - Sněmovna reprezentantů – mezinárodní smlouvy neposuzuje.
Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, dala najevo, že dokument projedná krátce po jeho ratifikaci ve Spojených státech. "Smlouva může být schválena ještě do konce roku," řekl v úterý místopředseda zahraničního výboru dumy Leonid Sluckij. Smlouvu bude schvalovat i horní komora ruského parlamentu.
Je však zjevné, že START má největší překážku za sebou. Znalci ruských poměrů nepředpokládají, že by ruští poslanci odmítli dokument, za kterým stojí ruská vláda.
K závěrečnému hlasování dospěl americký Senát po sedmi měsících projednávání smlouvy. Obama otupil odpor republikánských senátorů tím, že přistoupil na jejich požadavek modernizovat americké jaderné zbraně. Zavázal se, že na tento projekt vláda během příštích deseti let vydá 80 miliard dolarů, to je 1,52 bilionu korun (1520 miliard korun).
Obama a šéfka jeho diplomacie Hillary Clintonová v minulých dnech telefonovali republikánským senátorům a přesvědčovali je, aby pro smlouvu hlasovali.
Smlouva je součástí Obamovy politiky "resetu" vztahů s Ruskem. Obama se smlouvu snažil protlačit Senátem do Vánoc. Funkční období nynějšího amerického Senátu končí v prosinci.
Pokud by senátoři o smlouvě nerozhodli, projednával by ji Senát, který se sejde v novém složení počátkem ledna. Dokument by měl menší šance na přijetí. V novém senátu budou mít vládní demokraté slabší zastoupení, protože v listopadových volbách zaznamenali ztráty. Naopak, posílí v něm opoziční republikáni, kteří jsou k Rusku nedůvěřiví.
Toto jsou základní data o nové smlouvě a jaderné výzbroji obou zemí:
• Smlouva snižuje počet jaderných hlavic na 1550 na každé straně. Tento strop je o třetinu nižší než limit ve smlouvě START I.
• Smlouva každé zemi omezuje na 800 celkový počet nosičů (rozmístěných i nerozmístěných) jaderných zbraní – mezikontinentálních balistických raket, balistických střel vypouštěných z ponorek a těžkých bombardérů určených pro jadernou výzbroj.
• Určuje Američanům i Rusům strop 700 kusů rozmístěných nosičů.
• Smlouva neomezuje americké plány na protiraketovou obranu v Evropě. Rusové však k ní připojí prohlášení, ve kterém oznámí, že od smlouvy odstoupí, pokud by dospěli k závěru, že americká protiraketová obrana narušuje strategickou rovnováhu.
• Dokument počítá s kontrolou zbrojních závazků. Kontroly mohou být neohlášené, avšak smlouva nepředpokládá, že státy budou moci zřizovat stálá kontrolní stanoviště ve vybraných objektech, což umožňovala dřívější dohoda o strategických zbraních.
• Závazky stanovené smlouvou musí státy splnit do sedmi let od předání ratifikačních dokumentů.
• Smlouva bude platit deset let od předání ratifikačních listin a je možné ji vypovědět i prodloužit.
• Nový dokument nahrazuje smlouvu START I, která vypršela loni 5. prosince, a ruší smlouvu SORT.
• Bulletin Atomic Scientists píše, že Američané nyní mají rozmístěných 2 200 jaderných hlavic (bomb), Rusové 2 790. Rakety (bombardéry) s těmito hlavicemi jsou v operační pohotovosti, jejich obsluha čeká na pokyn k odpálení.
• Pokud Američané a Rusové jaderné arzenály omezí v rozsahu, jak to předpokládá nová smlouva, zůstane jim ještě dostatek atomové munice na to, aby zničili celou planetu, a to i několikrát.