Obama telefonoval s čínským prezidentem o Íránu

Americký prezident Barack Obama vedl ve čtvrtek se svým čínským protějškem Chu Ťin-tchaem hodinový telefonický rozhovor, v němž diskutovali o Íránu, zastavení šíření jaderných zbraní a závazcích skupiny vyspělých států G20 k udržitelnému rozvoji.

"Prezident Obama zdůraznil důležitost spolupráce na zajištění toho, že Írán bude dodržovat své mezinárodní povinnosti," stojí v prohlášení vydaném Bílým domem k rozhovoru. "Také podtrhl důležitost toho, aby Spojené státy a Čína společně s ostatními významnými ekonomikami zavedly závazky přijaté summitem G20, které mají vytvořit vyvážený a udržitelný rozvoj," píše se dále v prohlášení.

USA ve čtvrtek také přivítaly rozhodnutí Číny připojit se k jednání západních zemí o dalším balíčku sankcí vůči Íránu. Washington rovněž uvítal plán čínského prezidenta zúčastnit se dubnového summitu o zastavení šíření jaderných zbraní, který se uskuteční v americké metropoli.

"Prezident Obama přivítal rozhodnutí prezidenta Chu zúčastnit se nadcházejícího summitu o jaderné bezpečnosti, který bude významnou příležitostí, aby se oba zaměřili na společný zájem na zastavení šíření jaderných zbraní a ochranu proti jadernému terorismu," píše Bílý dům.

Oba prezidenti také podle americké strany jednali o důležitosti rozvoje pozitivních vzájemných vztahů.

Čínská média zdůraznila jiné aspekty hodinového telefonického rozhovoru mezi oběma prezidenty. Chu svému americkému protějšku sdělil, že si přeje "zdravé" vztahy mezi oběma národy se zaměřením na obchodní otázky, zároveň však prohlásil, že pro dobré vztahy je "životně důležité", aby Spojené státy respektovaly čínské zájmy v Tibetu a na Tchaj-wanu.

Západní země Írán podezřívají, že usiluje o výrobu atomových zbraní. Teherán jejich obvinění odmítá s tím, že státní jaderný program směřuje pouze k výrobě energie. Poprvé sankce na Írán uvalily v roce 1979 Spojené státy po obsazení amerického velvyslanectví v Teheránu íránskými revolucionáři. V roce 1995 Washington rozšířil toto opatření na kompletní hospodářské embargo.

Rada bezpečnosti OSN uvalila sankce na islámskou zemi kvůli jejímu jadernému programu poprvé před čtyřmi lety. Rozšířila je po roce a po dvou. Členské státy OSN na jejich základě nemohou Íránu prodávat ani dodávat žádný materiál pro jaderné aktivity.