Spojencům se podařilo úplně zničit vzdušné síly Muammara Kaddáfího, spojenecké letouny nerušeně křižují libyjským vzdušným prostorem a zaměřily se na likvidaci pozemích jednotek, které ohrožují civilisty. S odvoláním na vysokého důstojníka RAF o tom informuje agentura Reuters
"Teď můžeme vytvářet trvalý a neúprosný tlak na libyjské ozbrojené síly," uvedl Greg Bagwell, zástupce velitele britských vzdušných sil účastnících se akce v Libyi, který je nyní se svými muži na letecké základně v jižní Itálii, odkud britské letouny startují.
PODÍVEJTE SE NA REPORTÁŽ TV NOVA:
PODÍVEJTE SE, JAK KADDÁFÍ EMOTIVNĚ PROMLOUVAL KE SVÝM PŘÍVRŽENCŮM:
"Jejich (libyjské) letectvo jako bojová síla přestalo existovat, na něj navázaná protiletecká obrana také, takže můžeme bezpečně operovat v celém libyjském vzdušném prostoru," dodal Bagwell.
ČTĚTE TAKÉ:
Kaddáfího ZABIJÁCI vraždí děti! Pět mrtvých
Spojenecké nálety namířené proti režimu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího zahájili v sobotu odpoledne Francouzi.
Stalo se tak dva dny poté, co Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci povolující použít "všechny nezbytné prostředky" k ochraně civilních obyvatel Libye. Poté se k nim přidaly Británie, USA a další státy.
Operace NATO pohlídají Arabové
NATO ve středu projednává návrh, který má poskytnout kontrolu nad operacemi západních spojenců v Libyi arabským státům. Informuje o tom agentura AFP.
"Projednáváme nezbytná opatření pro to, aby NATO mohlo prosazovat bezletovou zónu nad Libyí," prohlásil nejmenovaný představitel NATO.
V LIBYI SE V ÚTERÝ ZŘÍTILA AMERICKÁ STÍHAČKA, PODÍVEJTE SE:
Návrh, který předložila Francie, počítá s tím, že vojenské řízení operací převezme NATO. Na alianční generalitu by však měla dohlížet skupina politiků, ve které budou zastoupeny arabské státy.
Tato skupina by fakticky ve věcech týkajících se Libye nahradila Severoatlantickou radu, v níž zasedají zástupci 28 členských států aliance.
"Věříme, že se dohodneme na tom, jak zapojit arabské státy," prohlásil pod podmínkou anonymity představitel americké delegace v NATO. "Vydali jsme se správným směrem a dohodu můžeme mít už v příštích dnech."
PODÍVEJTE SE NA LETECKÉ NÁLETY NAD LIBYÍ:
"Tento návrh umožní, aby se z vedení operací stáhly státy, které se zásahem v Libyi nesouhlasí," řekl agentuře AFP francouzský bezpečnostní analytik François Heisbourg.
Francouzský diplomat AFP sdělil, že velení operací by mělo převzít alianční velitelství v italské Neapoli. Na akci by patrně dohlížel štáb v belgickém Monsu, kde sídlí evropské velení NATO.
Úsvit Odysey už stál stovky milionů dolarů
Vojenská operace Úsvit Odysey už stála Američany stovky milionů dolarů, v přepočtu miliardy korun. Píše to ve středu deník Wall Street Journal.
Americké lodě plující ve Středozemním moři za tři dny vypálily 150 střel Tomahawk. Vyjádřeno v dolarech to je 225 milionů (3,9 miliardy korun).
Lety amerických stíhaček jsou stěží vyčíslitelné. Stíhačky vzlétly k více než 200 letům a svrhly desítky řízených střel.
Winston Wheeler z washingtonského centra pro obranné informace tvrdí, že hodina letu "neviditelného" letounu B2 Stealth stojí 80 tisíc dolarů (1,4 miliardy korun).
Tyto letouny startují ze základny v americkém státě Missouri. Let do severoafrické země a zpátky jim zabere 25 hodin. Jedna mise tedy vyjde na dva miliony dolarů plus cena za munici. Ta obnáší další milion dolarů.
Celkem tedy jeden let B2 stojí 51 milionů dolarů.
Náhrada za stíhačku F-15, která se zřítila nad Libyí, bude stát 30 milionu dolarů (téměř půl miliardy korun).
Další peníze Pentagon musí vynaložit na příplatky za bojové nasazení vojáků.
Povstalci vedou bitvu o pouštní město
Povstalci a jednotky věrné libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu svádějí ve středu bitvy v oblasti pouštního města Adžebábíja. Informuje o tom agentura Reuters.
O bojích telefonicky informují povstalci. Tvrdí, že do města tajně pronikli v úterý.
"Pronikli jsme do Adžedabíje v úterý odpoledne. Už to není Adžedabíja. Je to město duchů, většina obyvatel ho opustila," řekl v telefonickém rozhovoru Reuters povstalec jménem Faradž Alí.
Adžedabíja je pokládána za bránu k hlavnímu městu povstalců - Benghází a také k městu Tobruk.
Britům docházejí Tomahawky
Britské armádě ve válce s režimem libyjského vůdce Muammara Kaddáfího brzy může dojít klíčová munice - křižující střely Tomahawk. Upozorňuje na to ve středu deník Daily Telegraph.
Britové už od soboty na cíle v severoafrické zemi vystříleli téměř pětinu svých arzenálů této zbraně.
Z ponorky Triumph za čtyři dny vyletělo 12 Tomahawků. Celkem jich Britové mají 64.
"Pokud budeme pokračovat tímto tempem a denně vystřílíme pět procent zásob, budeme koncem příštího týdne bez munice. To je neudržitelná situace," řekl deníku nejmenovaný zdroj z britského ministerstva obrany.
Zdroj připomíná, že některé Tomahawky nejsou k dispozici – procházejí údržbou. Technici kontrolují jejich řídicí programy, vyměňují palivo a některé součástky.
Libyjské povstání v datech
ÚNOR:
15. a 16. února -Ve městě Benghází propukly nepokoje, vyvolalo je zatčením bojovníka za lidská práva Fathího Tarbela, který usiloval o propuštění politických vězňů.
17. února - Aktivisté prohlásili tento den Dnem hněvu. Učinili tak na památku střetů, při nichž v Benghází bezpečnostní síly zabily demonstranty, kteří zaútočili na italský konzulát.
21. února - Diplomaté působící v libyjské misi při OSN se distancovali od režimu Muammara Kaddáfího a vyjádřili podporu protivládním demonstrantům.
22. února - Kaddáfí prohlašuje, že je ochoten zemřít "mučednickou smrtí“ a slibuje potlačení vzpoury na východě země.
24. února - Protivládní milice přebírá kontrolu nad městem Misráta, odkud její příslušníci vyhnali Kaddáfího přívržence.
26. února - Rada bezpečnosti OSN uvaluje sankce na Kaddáfího a jeho rodinu. Kaddáfího syn Sajf Islám varuje, že by nepokoje mohly vést k občanské válce.
BŘEZEN:
1. března - Valné shromáždění OSN odvolalo Libyi z Rady OSN pro lidská práva kvůli násilnostem ze strany libyjských sil proti demonstrantům.
5. března - Národní rada, která se sešla v Benghází, se prohlásila za jediného představitele Libye.
9. března - Kaddáfí zopakoval své přesvědčení, že vzpouru podnítili zahraniční členové Al-Káidy.
10. března - Vojenské letouny Kaddáfího přívrženců bombardují Bregu. Útoky se tak posouvají hlouběji do území ovládaného povstalci. Kaddáfí opět získává kontrolu nad Zavíjou ležící přibližně 50 kilometrů od hlavního města Tripolisu. Francie uznává libyjskou Národní radu jakožto zastupitele libyjského lidu.
11. března - Libye přerušuje diplomatické styky s Francií.
12. března - Arabská liga vyzývá k vytvoření bezletové zóny nad Libyí, jako důvod uvádí „vážné zločiny“, jež Kaddáfího vláda spáchala na libyjském lidu.
16. března - Kaddáfího jednotky se nacházejí v blízkosti Benghází. Libyjský vůdce se chystá rozprášit povstalce.
17. března - Rada bezpečnosti OSN schvaluje vytvoření bezletové zóny nad Libyí. K ochraně libyjského lidu má být použito „všech potřebných opatření“.
19. března - První letecké útoky zastavují postup Kaddáfího jednotek na Benghází a zasahují libyjskou protivzdušnou obranu. Kaddáfí rezoluci OSN spojenců nazývá „nestoudným kolonialismem“.
20. března - Libye vyhlašuje klid zbraní, který je v rozporu s Kaddáfího dřívější rétorikou: jen o několik hodin dříve avizoval distribuci zbraní mezi své přívržence.
21. března - Spojenci zahajují druhou vlnu nočních leteckých útoků. Libyjská vláda oznámila, že Kaddáfího bunkr zasáhla raketa. Libyjské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že si vojenská operace vyžádala 64 obětí, informaci nebylo možné nezávisle ověřit.
22. března - Spojenecké letouny podnikly nad územím Libye přes 300 průzkumných letů a vystřelily přes 160 křižujících střel Tomahawk. Poté, co oznámil, že se nevzdá, nechal Kaddáfí okolo svého bunkru vytvořit živý štít. Spojenecká vojska nazval „bandou fašistů, která skončí na smetišti dějin“. Americký admirál Samuel Locklear uvedl, že Kaddáfí porušuje rezoluci OSN.
23. března – Kaddáfího vojska ostřelují povstalecké město Misráta, útok si vyžádal desítky obětí. Kaddáfího věrní útočí také na město Zintán při tuniských hranicích.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz