TAJNÁ NEMOCNICE

Bulovka je připravená na atomový útok: poznejte nemocnici pod zemí

Lucie Šprinclová
Lucie Šprinclová, Gustav Weiss
Publikováno 23. 12. 2019
Téma:

Málo kdo ví, že nemocnice Bulovka v Praze jsou vlastně dvě funkční nemocnice nad sebou. Do roku 1991 byla ta podzemní část ale v režimu přísného utajení. Dnes kromě pravidelných kontrol a údržby, probíhají v krytu exkurze pro školy i veřejnost.

 I když má podzemní nemocnice tři patra, očím kolemjdoucích zůstává skrytá. Nachází se totiž přímo pod pražskou nemocnicí Bulovka, která je nám známá. Vybudovaná byla jako protijaderný atomový kryt v dobách studené války, jako ochrana pro případ válečného konfliktu. Ke svému původnímu účelu nebyla nikdy využitá. Přesto je neustále udržovaná v plně funkčním stavu.

 

Do podzemní nemocnice se dá dostat třemi vchody. Dva vstupy jsou ze strany od hlavní vrátnice nemocnice na Bulovce a jeden je zezadu směrem k protonovému centru a onkologii. Každý vchod má svůj účel, jeden je pro vstup zasažených a zraněných pacientů, další je pro personál a poslední pro naskladňování zboží a jídla. Důvod tří vchodů je i ten, že kdyby došlo na bombardování a byl některý ze vstupů zavalený, mohou se použít ještě další dva.

"V prvním podzemním patře je takový akutní trakt - dekontaminační jednotka, jednotka intenzivní péče, operační sál, přípravna sterilizace, dospávající pokoj, první lůžková část a márnice. Druhé podzemní patro je uzpůsobené jako standardní lůžková část - velký lůžkový pokoj s 23 lůžky, vyšetřovna, kterou lze předělat na další operační sál na menší chirurgické výkony typu urologie, gynekologie apod. Dále skladové prostory, kuchyň a jídelna. Třetí podzemní patro je určené jako technické zázemí, odkud se řídí veškerý chod nemocnice,“ popisuje krizová manažerka nemocnice na Bulovce Michaela Papežová.

 

Konstrukčně je kryt z 0,75 metru širokého železobetonu. Nad krytem je tzv. rozprasková deska, která zabraňuje otřesům při bombardování. Uvnitř návštěvníky překvapí příjemně čerstvý vzduch, vlhkost 50 procent a teplota se po celý rok udržuje v rozmezí mezi 23 až 25 stupni Celsia.

 

"Udržujeme tu i starší technické přístroje, protože kdyby došlo na jaderný konflikt, tak chemické látky, které způsobují jaderný výbuch narušují biomagnetické pole a vyrušily by elektronické systémy. Takže by na povrchu nefungovaly mobily a všechno, co řídí elektronické jednotky. Proto je zde tato starší technika, která by byla ihned k použití,“ říká Michaela Papežová.

 

Třípatrový objekt je v případě potřeby schopný pojmout až tisíc lidí, a to v případě mírového provozu a 200 osob, kdyby na povrchu zuřila pohroma. Lůžek je momentálně 60 a jsou připravené k okamžitému použití. V případě přírodní katastrofy, teroristického útoku nebo jaderné havárie může být podzemní zařízení zprovozněno do jedné hodiny.

 

"Nikdy by se nemocnice nepotřebovala okamžitě hned. Kdyby došlo na nějaký konflikt nebo výbuch a podobně, tak ten čas než k nám přivezou první zraněné, je zpravidla hodina a do té doby jsme schopni kryt zpohotovostnět,“ vysvětluje Michaela Papežová.


V podzemní nemocnici se neudržují prakticky žádné zásoby spotřebního zdravotnického materiálu a ani nástrojů. Jsou tam pouze základní věci. "V případě, že by se kryt musel zpohotovostnět a potřeboval by se rozjet na plný provoz, tak platí domluva, že oddělení urgentního příjmu a chirurgická klinika, by veškerou techniku, která by byla potřeba, navezla a provoz by se rozjel ze zásob, které jsou po nemocnici na Bulovce. Důvod je ten, že kryt nebyl nikdy využitý ke svým účelům a udržovat tyto zásoby, by bylo velmi neekonomické a nákladné, doplňuje Michaela Papežová.

TN.cz