Inzerát
Děsivější než koronavirus: Nákazy, které vybily miliony lidí! Hrozí i dnes?
Aktualizováno
20:20, 8. 2. 2020
Žádná jiná nákaza nevyvolala v posledních letech tolik obav, jako světem se šířící koronavirus. Virů a bakterií, které kosily lidstvo po milionech, už naše planeta ovšem zažila nespočet. Připomeňte si ty nejhorší. Některé z nich bohužel medicína neporazila ani do dnešních dnů.
Inzerát
Inzerát
Epidemie, pandemie, miliony mrtvých. Lidstvo to zažilo již mnohokrát, jen vrah dostával různá jména. Jsou mor, ebola, španělská chřipka nebo ptačí chřipka dějinnou záležitostí, nebo nám podobné nemoci hrozí i dnes? Zapíše se i současný koronavirus 2019-nCoV do dějin jako smrtící epidemie, nebo nad ním během pár měsíců jednou provždy zvítězíme?
Lidé se považují za pány planety, přesto nás dokáže ve velkém usmrtit mikroorganismus, našemu zraku neviditelný. Které bakterie a viry pro lidstvo představovaly největší nebezpečí?
Krvácivá horečka ebola je zřejmě nejděsivější virovou chorobou současnosti. Nemoc je známá již od 70. let, v současnosti je rozpoznáno 5 kmenů viru ebola, v tuto chvíli je aktivní a hrůzu nejvíce nahánějící kmen ebola – Zaire, který zabíjí téměř sedmdesát procent těch, kdo se nakazí. Průběh nemoci začíná jako obyčejná chřipka, příznaky se ale stupňují, postupně vypovídají službu ledviny a játra a dochází k vnitřnímu i vnějšímu krvácení.
Ebola je od roku 2000 vázána téměř jen na africké státy Uganda a Kongo, s výjimkou let 2013 a 2014, kdy udeřila dosud největší epidemie. Ta zabíjela nejen v západní Africe, ale i ve Španělsku a Spojených státech. Nakazilo se během ní přes 28 616 lidí, 11 310 z nich zemřelo. Neexistuje na ni žádný účinný lék.
Virus Marburg nepatří mezi nejznámější, přesto je možná ještě nebezpečnější a smrtelnější než ebola. Zrodil se u našich německých sousedů, a to až v roce 1967. Nakazilo se jím několik laborantů od opic, dovezených na pokusy z africké Ugandy. V Africe, zejména v Angole a Ugandě, se nemoc objevuje od konce 90. let, nemoc zabíjí většinu nakažených (přes 80 %). Lék ani očkování dosud nejsou známé.
Související obsah
Virus vztekliny se na člověka přenáší hlavně slinami zvířat, nejčastěji pokousáním. Proměňuje psychiku, ale vyvolává i paralýzu, díky které nakonec pacient umírá. Inkubační doba je dlouhá a nepodchytí-li se onemocnění včas, je vždy smrtelné – mluví se dokonce o stoprocentní úmrtnosti. Nemoc známá již tisíce let je u nás vymýcená, a to díky povinnému očkování psů a vakcinaci lišek, ke které u nás v minulosti plošně došlo. Od roku 2004 má Česká republika status země vztekliny prosté. Přesto nemoc dodnes zabíjí ročně desítky tisíc lidí, zejména v asijských a afrických rozvojových zemích, kde nemoc přenášejí nejčastěji netopýři, opice a psovité šelmy.
Zřejmě nejsmrtelnějším virem moderního světa je všem známý virus HIV, který se přenáší krví, sexuálním stykem nebo infikovanou jehlou, ale i z nakažené matky na dítě. Nemoc byla rozpoznána počátkem 80. let, od té doby jí podlehlo po celém světě 36 milionů lidí. V ČR bylo od počátku sledování infekce HIV do konce roku 2019 diagnostikováno 3590 případů HIV, u 674 z nich došlo k rozvinutí onemocnění AIDS.
Lékaři sice mají k dispozici silná antivirotika, která však dokážou průběh nemoci pouze zpomalit, nikoli zastavit. Problémem je velký výskyt infekce HIV v subsaharské Africe, podle WHO je zde nakažený 1 z 20 dospělých. Právě ti si ale velmi nákladné léky dovolit nemohou. Bez léčby postižení umírají do 10 let od infikování, pokud nákaza přejde do stadia AIDS (syndrom získané imunitní nedostatečnosti), zbývají pacientovi maximálně dva roky života.
Rotaviry znají hlavně rodiče malých dětí. Postihují totiž nejčastěji malé děti do pěti let a způsobují akutní střevní potíže s těžkým průběhem, navíc jde o nemoc vysoce nakažlivou. Průběh nemoci je při neléčení natolik závažný, že může i zabít. V Evropě na rotaviry umírají stovky dětí ročně, problém ale viry představují v rozvojových zemích, kde jsou častým zabijákem kojenců. Podle WHO umírá ročně na rotavirovou infekci celosvětově až 450 tisíc dětí do pěti let. Prudký pokles hospitalizací i úmrtí hlásí země, které zavedly očkování, u nás je dobrovolné, mnohé pojišťovny na něj ale přispívají.
Během jediné chřipkové sezóny zemře na nemoc podle WHO na celém světě až 500 000 lidí. Komplikace působí nově vznikající kmeny, které mohou vyvolat pandemii s velmi rychlým šířením a výrazně vyšší úmrtností. Historicky nejsmrtelnější pandemií byla tzv. španělská chřipka, které začala v roce 1918, nakazila až 40 % tehdejší populace a měla na svědomí 50 milionů životů.
„Myslím, že je možné, že by se mohlo znovu objevit něco jako vypuknutí chřipky z roku 1918,“ řekla webu livescience.com Elke Muhlbergerová, docentka mikrobiologie na Bostonské univerzitě. "Kdyby se v lidské populaci objevil nový kmen chřipky a mohl by být snadno přenášen mezi lidmi a způsobovat vážné choroby, měli bychom velký problém," doplnil odborník na viry.
Jak rozeznat koronavirus od běžné chřipky? Napoví naše reportáž.
Ničivé, ale stále běžné! Které nemoci překvapivě stále ještě lidstvo nedokázalo poradit? Dozvíte se na další stránce.
V případě cholery nejde o virového původce, ale o bakteriální onemocnění. Bakterie vibrio cholerae vyvolává úporný průjem, který může způsobit rozsáhlou dehydrataci a demineralizaci organismu a v jejím důsledku i smrt. Nemoc se zrodila v Indii, první pandemická vlna udeřila v roce 1816 a provázela téměř celé 19. století, během kterého prošla Asií, Evropou i Severní Amerikou. Po roce 1900 se objevuje spíše nárazově, v současné době jsou nejčastějšími ohnisky nákazy africké státy, Jemen a Indie. Země hlásí každoročně stovky až tisíce nakažených a obvykle jednotky, maximálně desítky mrtvých. Nákazu si mezi sebou přenášejí lidé, a to i bez viditelných příznaků nemoci, nakazit se lze také z kontaminované vody.
Ani středověká černá smrt z naší planety rozhodně ještě nezmizela. Pryč jsou snad doby, kdy mor, způsobený bakterií Yersinia pestis, obcházel Asii i Evropu. Nemoc se zrodila v roce 1330 v Číně, díky vojenským tažením i kvetoucímu obchodu se šířila napříč zeměmi. Do Evropy z Asie vstoupila zřejmě ruskými a italskými přístavy, pravděpodobně i díky nakaženým krysám, které s loďmi připlouvaly. První velká epidemie moru vyhubila asi třetinu Evropy. Moderní medicína zná účinnou vakcínu i léky, přesto mor nezmizel zcela. V Evropě již roky nebyl potvrzen, na rozdíl od Asie, Afriky a Severní i Jižní Ameriky.
Hlodavci jsou hlavním přenašečem i v případě hantaviru, který vyvolává plicní syndrom, horečky a kolaps ledvin. Nemoc byla poprvé prokázána v roce 1976 v Jižní Koreji nedaleko řeky Hantaan, která jí propůjčila i jméno. Nákaza může být i smrtící, zejména v případě dýchacích potíží, na která dostupná antivirotika nepomáhají a umírá až třetina nemocných. Horečkové projevy nemoci se čas od času objevují po celém svět, dýchací forma nemoci napadá hlavně Severní Ameriku.
Horečku dengue přenáší stejnojmenný virus, který rozšiřují komáři. Přezdívá se jí také „horečka lámající kosti“, podle intenzivní bolesti, kterou způsobuje. Nejstarší zprávy o této nemoci pocházejí již z roku 1779, epidemie tedy zachvátila Asii, Afriku a Severní Ameriku. Novou vlnu epidemie přinesla 2. světová válka, v 50. letech se objevila zmutovaná forma horečky dengue, která postihla zejména Tichomoří a celý americký kontinent.
Dodnes je horečka dengue běžným onemocněním ve více než stovce zemí zejména v tropických oblastech, každoročně se jí nakazí ke sto milionům lidí, až 25 000 jich umírá. Nové výzkumy tvrdí, že s globálním oteplováním se zvětšuje jak místo jejího výskytu, tak počty nakažených. Proti horečce dengue neexistují v současné době žádné očkovací látky, je třeba se maximálně chránit před samotným štípnutím komáry. V případě nákazy se užívá nitrožilní léčba, někdy krevní transfúze.
Další nemocí, kterou přenášejí komáři, je virus zika. Novější výzkumy ale odhalily, že se onemocnění přenáší i nechráněným pohlavním stykem. Poprvé se touto nemocí člověk nakazil v roce 1954 v Nigérii, k první epidemii ziky došlo v roce 2007, naštěstí bez jediného úmrtí. Kromě Afriky a Asie se nemoc rozšířila i do Jižní Ameriky, kde epidemie zuřila v letech 2015 a 2016. V průběhu roku 2016 se několik nakažených objevilo i v Česku. V listopadu 2016 Světová zdravotnická organizace (WHO) stáhla výstrahu před nemocí, která nadále neměla představovat globální hrozbu. Několik případů nemoci se každoročně objeví, nejde ale o rozsah epidemie.
Virové horečnaté onemocnění přenášejí opět komáři, nejvíce zuří v Africe, Asii a Jižní Americe. Ojediněle byla zaznamenána i v Evropě, jeden příklad měla v roce 2018 dokonce i Česká republika. Proti nemoci existuje účinné očkování, která chrání celoživotně, do některých zemí je dokonce povinné. I přes účinnou vakcínu dodnes nemoc zabíjí ročně desítky tisíc lidí.
Tato nemoc se zrodila v Tanzanii v roce 1952, její zvláštně znějící název se dá přeložit jako "to, co kroutí", provází ji totiž skutečně krutá bolest. Nemoc dnes zuří hlavně v rovníkové Africe a jihovýchodní Asii, přenášejí ji komáři. Očkování ani specifická léčba neexistuje.
Které další nemoci připravily o život miliony lidí, ale lze je snad prohlásit za navždy vymýcené? Dozvíte se na další straně.
Na rozdíl od planých neštovic, které jsou dodnes běžnou dětskou nemocí, byly pravé (černé) neštovice prudce nakažlivou a jednou z vůbec nejnebezpečnějších chorob – umíral jeden ze tří nakažených. Známé jsou od 9. století. Při kolonizaci Ameriky je od bílých dobyvatelů chytilo původní indiánské obyvatelstvo a téměř celé vymřelo. Ještě během 20. století zabily pravé neštovice až 500 milionů lidí. Za vymýcené je WHO považuje od roku 1980, i díky rozsáhlému vakcinačnímu programu.
Lékaři ji raději označují názvem chřipka A/H1N1, díky zemi původu se jí ale přezdívalo i mexická chřipka. Právě v Mexiku se v březnu 2009 virová nákaza zrodila, hranici pandemie překročila v červnu. Světová zdravotnické organizace do září napočítala 296 471 nakažených a nejméně 3 486 mrtvých, poté aktualizaci počtu musela zastavit, rapidní nárůst nemocných neumožňoval přesné sledování. Do jara 2010 se nemoc pravděpodobně rozšířila do 213 zemí a měla za následek 16 931 úmrtí. V březnu 2010 se začalo s vakcinací, v polovině dubna WHO ukončila pandemický poplach, 10. srpna pak tehdejší generální ředitelka Margaret Chan prohlásila pandemii viru A/H1N1 za ukončenou. V Česku se celkově nakazilo 2477 lidí, do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo.
Související obsah
SARS je zkratka označující tzv. těžký akutní respirační syndrom. Jde o virové onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV, poprvé se objevilo v listopadu 2002 v Číně. Nemoc se objevovala do roku 2004, rozšířila se do 26 zemí, nakazilo se kolem 8000 lidí. V důsledku SARS zemřelo 774 lidí. Do Česka se SARS nedostal.
Viru SARS je příbuzný další koronavirus, který dostal označení MERS. Objevil se na podzim roku 2012 v Saúdské Arábii, Kataru a Jordánsku, počet nakažených prudce vzrostl v průběhu jara 2013. Nová vlna se pak objevila na jaře 2014, tentokrát v Íránu, o rok později se nákaza rozšířila do Jižní Koreje. Do května 2015 se celosvětově virem nakazilo asi 1250 lidí, 450 zemřelo. Od té doby se virus neobjevil.
TN.cz
Inzerát
Inzerát
Související témata
TOP ČLÁNKY A VIDEA
Co byste neměli přehlédnout
Inzerát
Důležité Události
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz
Inzerát