POMOC VESNICÍM

Stát dá na vesnické obchůdky 156 milionů. Ty ale tíží i drtivá byrokracie

Vesnická prodejna
Zdroj: Profimedia
Ilustrační snímek
Roman Dolejský
Roman Dolejský
10.7. 2021 6:00
Téma:

Až 100 tisíc korun na prodejnu ve vesnici chce vyplácet ministerstvo průmyslu v novém programu Obchůdek 2021+. Státní byrokracie je ale zároveň jedním z největších problémů a žroutů času, se kterým se provozovatelé těchto prodejen musí potýkat.

Nový program ministerstva průmyslu, který minulý týden schválila vláda, má pomoci prodejnám v malých obcích. Pro letošní rok se počítá se 39 miliony korun, celkem by se mělo do roku 2025 vyplatit až 156 milionů korun.


Program Obchůdek 2021+ má fungovat tak, že ministerstvo vyhlásí výzvu, kraje si požádají o podporu, kterou ministerstvo vyhodnotí a případně dotaci poskytne. Provozovatelé prodejen se budou obracet na kraj, které napřed vše předfinancují a pak si budou žádat o proplacení.


Peníze z programu mají jít na mzdy, nájem, energie, ochranné pomůcky a další. Platí pro obce do 1000 obyvatel, nebo pro obce do 3000 obyvatel, jejichž jednotlivé části nemají více než 1000 obyvatel.

 


Vesnické obchůdky se potýkají se dvěma velkými problémy. Prvním z nich je odliv obyvatelstva z venkova do měst. "Ekonomická aktivita se koncentruje do větších center, což na venkově limituje možnost pracovního uplatnění. Ubývá zde tak lidí i prostředků, které by následně v obchodech šly utrácet," popsal makroekonomický analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.


Dodal, že většina lidí může dnes vyrazit na větší nákup do nejbližšího většího města s pobočkou některého z obchodních řetězců, která dokáže nabídnout nižší ceny. "Lokální mini-obchůdky tak již slouží jen velmi specifickému segmentu zákazníků, jako jsou například senioři, což na ekonomickou rentabilitu jednoduše nemůže stačit," objasnil.

 

Anketa

Stačí podle vás 156 milionů korun na pět let na záchranu obchůdků?

Hlasovalo 133 lidí.

 

Druhým problém je přebujelá byrokracie, jak popsal ekonom Dominik Stroukal. "V Liberálním institutu jsme dělali něco, co se jmenovalo Index byrokracie. Ptali jsme se provozoven a míst, kde prodává majitel sám, případně tam má k ruce jen velmi málo zaměstnanců. Bavíme se o 100 a více hodinách ročně, které musí člověk dát na zbytnou byrokracii, komunikaci se státem, na papírování a tak dále," přiblížil Stroukal.

 


"Ministerstvo není schopné, byť věřím, že tam ten záměr je a snaží se, jít cestou, že by odbourali tu byrokracii, tak jim nezbývá nic jiného, než to zalepit penězi. Je to hodně peněz, každá koruna je dobrá. Příspěvek není nízký, ale nemůžeme si představit, že to z nějakého malého obchůdku udělá konkurenci obchodním řetězcům," doplnil Stroukal.


Podle Hradila může skomírající obchůdky na vesnicích zachránit třeba také digitalizace. "Velká část profesí postupně přestane být vázána na fyzickou přítomnost ve větších městech a půjde vykonávat odkudkoliv. Pokud k tomu veřejný sektor dokáže na venkově budovat odpovídající infrastrukturu, můžeme se ještě dočkat návratu lidí do odlehlejších lokalit, což automaticky prospěje i tamním obchodníkům," objasnil.

 

Zachránit vesnické prodejny se snaží také Jihomoravský kraj. Podívejte se na dubnovou reprotáž TV Nova:

 

VOYO

Sledujte Televizní noviny ve Full HD a bez reklam na Voyo.cz

TN.cz