Přístup k pandemii

Fungovala by švédská cesta i v Česku? Prymula na to má jasný názor

Téma:

Většina Evropy řeší druhou vlnu koronaviru i po přísných opatřeních, které zavedla na jaře. Jinou cestou se vydalo Švédsko. Tvrdá opatření tamní vláda odmítla a vydala spíš jen doporučení. Teď země hlásí nejméně nových případů v Evropě i přes vysokou míru testování.

Švédská cesta - to je opak celonárodní karantény a uzavření všech škol. Na jaře se země dočkala řady odmítavých reakcí. "Ve Švédsku ta situace zas tak dobrá není, tam je asi 2300 mrtvých. Docela se divím, že to berou za dobrý výsledek," nechápal na jaře epidemiolog Roman Prymula.

 

Teď na podzim je v zemi, která má stejně jako Česko zhruba 10 milionů obyvatel, mrtvých už bezmála šest tisíc, ale denní přírůstek mají Švédové kolem dvou set případů.

 

"Oni k tomu přistupovali docela benevolentně, Švédsko v podstatě nenařizovalo nic, nevypnulo školy. A teď je možné vidět ten dopad. Je jasné, že ta vlna, která tam proběhla docela masivně, tak zanechala stopu z hlediska promoření populace. A teď, když nastupuje druhá vlna, tak ve Švédsku jsou ty dopady mnohonásobně menší než v těch ostatních zemích," říká Prymula nyní.

 

Ve Švédsku přitom zemřelo i bez přísných restrikcí méně lidí než třeba v Belgii, která je počtem obyvatel také srovnatelná. Země se teď dočkala i pochvaly Světové zdravotnické organizace.

 

 

Podle Romana Prymuly se dalo o švédské cestě uvažovat před letními prázdninami. Teď už ne. "Ve Švédsku se dostali do situace, kdy nechodily děti do škol, a tím došlo ke zpomalení té epidemie," vysvětluje.

 

Zvolit švédský přístup prý vyžaduje velkou odvahu. "Je obtížné předpokládat na jakých číslech by se to zastavilo. I v tom Švédsku mohla být ta čísla podstatně vyšší a z toho měl ten okolní svět obavu," míní Prymula.

 

Podle tamních statistiků na benevolentním přístupu vydělala také švédská ekonomika. Jestli se Švédsku benevolentní přístup ke koronaviru vyplatil, se ukáže v následujících měsících.

pez, Karolína Pavlínová TN.cz