ÚSTAVNÍ SOUD

Útok na Tunisana nemusí být rasismus, zastal se soud skinheada

Neonacista - ústavní soud
Zdroj: Profimedia
Ilustrační snímek
Roman Dolejský
Roman Dolejský
25.10. 2020 5:50
Téma:

Těžkým ublížením skončil útok neonacisty Vladana Weisse na muže z Tunisu. Ačkoliv sympatizanta krajní pravice s násilnou minulostí soud odsoudil, v jeho útoku nenalezl žádný rasistický motiv. Na to si ale Tunisan stěžoval u Ústavního soudu.

Útokem sympatizanta neonacismu s násilnickou minulostí na muže z Tunisu se od letošního února zabýval brněnský krajský soud. Útočníka nakonec odsoudil na 7,5 roku za mříže, po odvolání je pravomocný rozsudek 5,5 roku. Ačkoliv se vzhledem k jeho názorům soud zabýval i možností rasistického motivu útoku, nakonec se tuto domněnku nepodařilo prokázat.


"Tento svůj závěr ovšem neopřel jen o skutečnost, že tvrzení o rasistických urážkách vyplývalo pouze z výpovědi stěžovatele. Krajský soud konstatoval, že celá řada tvrzení poškozeného o průběhu útoku nebyla podporována jinými důkazy, či byla naopak dalšími provedenými důkazy (nejen výpovědi svědků, ale i kamerové záznamy) významně zpochybňována. Za tohoto stavu pak izolované výpovědi stěžovatele zcela neuvěřil a při absenci jiných důkazů podporujících tvrzení stěžovatele rozhodl tak, jak bylo uvedeno shora," vysvětlil ve svém nálezu rozhodnutí krajského soudu ústavní senát.

 


Podle výpovědi napadeného jej Weiss označoval slovy jako "špinavý Arab" či "černej cizinec". Weiss měl Tunisana 17krát udeřit do tváře, kopnout do obličeje a pak mu do něj ještě nastříkat sprejem, uvedl portál Deník.cz. Tunisan se tak nespokojil s tím, že krajský soud nekonstatoval jako příčinu útoku rasismus a obrátil se se svou stížností na Ústavní soud.

Anketa

Je útok rasisty na člověka s jinou etnicitou vždy automaticky rasistický?

Hlasovalo 160 lidí.

"Stěžovatel se ústavní stížností domáhá konstatování, že rozsudkem krajského soudu bylo porušeno jeho právo na účinné vyšetřování. Stěžovatel v ústavní stížnosti odkazuje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle níž státy mají prostřednictvím svých orgánů povinnost v trestním řízení objasnit takzvanou předsudečnou (či nenávistnou) pohnutku, a to i tehdy, jedná-li se o pohnutku smíšenou," uvedl Ústavní soud k mužově stížnosti.

 

Přečtěte si kompletní nález Ústavního soudu: III. ÚS 1412/20 [pdf]


Jenže u Ústavního soudu příliš pochopení nenašel. Podle něj krajský soud dostál své povinnost vést účinné vyšetřování. Upozornil také, že účinné vyšetřování není otázkou dosažení určitého výsledku, ale je o důkladnosti, nestrannosti a rychlosti vyšetřování. "Navíc nelze pustit ze zřetele, že i při existenci celé řady předsudečných indikátorů (které v projednávané věci vskutku existovaly) nemůže soud výrok o vině vyslovit bez ohledu na právo na spravedlivý proces, jež svědčí obžalovanému," dodal soud.

 


V konečném důsledku tak útočníkovy předsudky neznamenají automaticky to, že za napadením stojí rasové nenávist. "Princip 'in dubio pro reo' je natolik podstatnou součástí záruk práv jednotlivce proti zneužití moci ze strany státu, že jeho (navíc takto zásadní) prolomení ani v případě 'bohulibých' pohnutek připustit nelze," vysvětlil Ústavní soud své rozhodnutí o zamítnutí stížnosti. Dovoláním Weisse proti pravomocnému rozsudku odnětí svobody se nyní zabývá Nejvyšší soud.


Uplynulo 11 let od žhářského útoku neonacistů na dům Natálky. Podívejte se na reportáž TV Nova:

 

Související témata:
TN.cz