Krajské a senátní volby

Volby z auta či přes prostředníka. Takto by se mohlo volit v karanténě

Vítězslav Boch
Vítězslav Boch
28.7. 2020 9:46
Téma:

Ministr vnitra Jan Hamáček představil po jednání se zástupci parlamentních stran čtyři scénáře, jak by se lidé, kterým bude začátkem října nařízena karanténa, mohli zúčastnit krajských a senátních voleb. Lidé by mohli hlasovat z auta, přes prostředníka, v rámci zvláštního volebního okrsku či prostřednictvím speciální volební komise.

Na možnostech, jak by lidé v karanténě mohli volit, pracovala speciální pracovní komise složená ze zástupců ministerstev vnitra, obrany, zdravotnictví a Českého statistického úřadu. Členem byl pak i epidemiolog a vládní zmocněnec Roman Prymula.

 

Podle Hamáčka jsou na stole čtyři možnosti. Ty se vzájemně doplňují. Jednou je zřízení tzv. drive-in volebních místností. Někteří voliči vy tak mohli odvolit podobně, jako se z auta kupuje občerstvení u některých řetězců. "Aby se na místo dostavili vozidlem, proběhla identifikace, kontrola z volebního seznamu, člověk by odvolil a odjel," uvedl Hamáček. Volilo by se dopředu, pravděpodobně ve středu, urny by pak byly zapečetěné.

 

Další možností je zřízení zvláštních volebních okrsků. Například v případě, že je nutné dát celý dům pro seniory či dům s pečovatelskou službou do karantény, by z tohoto objektu byl vytvořen zvláštní volební okrsek a hlasovalo se přímo v něm.

 

Ministerstvo zvažuje i tzv. proxy-voting, tedy hlasování prostřednictvím zástupce. "Občan v karanténě se obrátí telefonicky na příslušný obecní úřad, řekne, že je v karanténě, identifikuje se, sdělí jméno a občanský průkaz toho, kdo by ho zastupoval, může to být známý, příbuzný, kdokoliv. Ten se dostaví na příslušný obecní úřad, dostane tam osvědčení. V den voleb se dostaví do volební místnosti a provede akt za toho, kdo ho zmocnil," popsal systém Hamáček. Využít by toho mohli jen občané, kteří jsou v karanténě, což by si obecní úřad ověřoval. Ministr připustil, že tento model bude zřejmě nejvíce diskutovaný.

 

 

Poslední možností je vytvoření speciální volební komise, která by na vyžádání vybavená příslušnými ochrannými prostředky dorazila na místo bydliště voliče, který je v karanténě, a ten by odvolil do speciální volební urny.

 

"Požádali jsme zástupce všech stran, aby se k nim do týdne vyjádřili. Zda a jak kterou variantu preferují, respektive zda je nějaká nepřijatelná, v ideálním případě by mohly být použity všechny čtyři. Mým cílem je, aby výsledkem byl konsensus, aby některá strana kvůli některému modelu nevetovala novelu," uvedl ministr vnitra.

 

Strany mají podle Hamáčka týden na to, aby se k návrhům vyjádřily, pak chce ministerstvo připravit novelu tak, aby ji mohla 17. srpna projednat vláda. Ve zkráceném řízení by ji měl schválit parlament, podle Hamáčka ideálně do konce srpna, protože 3. září začíná školení okrskových volebních komisí.

 

 

Hamáček se vyjádřil také k tomu, proč součástí návrhu není korespondenční hlasování, které podporují některé parlamentní strany. „Jsou tu strany, které jsou proti. Korespondenční hlasování také představuje jisté epidemiologické riziko,“ vysvětlil ministr vnitra.

 

Připomněl také, že "karanténa" se týká jen těch, kterým byla nařízena lékařem či příslušnou krajskou hygienickou stanicí. Takových lidí je dnes 3 500. Nespadají sem třeba lidé, kteří jsou po návratu z dovolené 14 dní doma, pokud jim to přímo nenařídil lékař či hygienici. Ti by mohli volit normálně.

 

Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Adamové panuje největší shoda na drive-in volebních místnostech a zřízení zvláštních volebních okrsků třeba u domovů pro seniory, které se ocitnou v karanténě.

 

Pandemie koronaviru už ovlivnila volby po celém světě i v České republice. Doplňovací volby do Senátu za zemřelého senátora Jaroslava Kuberu se na Teplicku měly původně konat 27. a 28. března, vláda je ale 15. března s ohledem na zákaz volného pohybu odložila na neurčito. Nejvyšší správní soud to následně označil za krok mimo pravomoc vlády. Prezident nový termín stanovil na 5. a 6. června, druhé kolo následovalo o týden později, volební účast byla necelých 16 % v 1. kole a 9 % v kole druhém.

 

Ve světě byly odloženy třeba polské prezidentské volby – z 10. května na 28. června, či ruské referendum o změně ústavy z 22. dubna na 1. července.

Záznam tiskové konference:

 

TN.cz