Litevská vláda rozhodla, že na hranici s Běloruskem postaví bariéru. Ta by měla odradit migranty od cesty do Litvy a z ní i do celé Unie. Pobaltská země se ke stavbě odhodlala poté, co Bělorusko oznámilo, že kvůli uvaleným sankcím ze strany sedmadvacítky nebude bránit migrantům v příchodu do země.
Migrace jako nástroj nátlaku na Evropskou unii. Litva tvrdí, že Bělorusko nabízí běžencům z Blízkého východu zvýhodněné lety a poté jim pomáhá přecházet hranici dlouhou téměř 700 kilometrů. Ta je zároveň i hranicí celé Evropské unie a schengenského prostoru.
"Pokud si někdo myslí, že budeme zavírat hranice s Polskem, Lotyšskem, Litvou nebo Ukrajinou a staneme se tak táborem pro lidi z Afghánistánu, Iráku, Íránu, Sýrie, Libye a Tuniska, tak to se mýlí. Nebudeme držet nikoho. Oni nejdou k nám ale do osvícené, teplé a útulné Evropy," uvedl běloruský diktátor Aleksandr Lukašenko.
"Je těžké sledovat, jak se běloruský režim mstí a posílá migranty na hranice Litvy a Polska. Ale při tom nedovoluje Bělorusům opustit svou zemi," řekla běloruská disidentka Svjatlana Cichanouská.
Litva v posledních dnech zaznamenává rekordní počty běženců přicházejících právě přes Bělorusko. Za minulý týden to bylo téměř 800 lidí. Tedy o 100 víc než za celý první půl rok letošního roku.
Závažnost situace si Evropská unie uvědomuje. Předsedkyně Evropské komise už Litvě slíbila pomoc Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž - Frontex. A přímo na hranice už zamířil i předseda Evropské rady Charles Michel.
Litevské úřady varují, že pokud bude nápor pokračovat, nedokáží všem běžencům zajistit ubytování a humanitární pomoc.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz