Vesmírný dalekohled Jamese Webba, který za několik let nahradí Hubbleův teleskop, by měl vyvolat novou revoluci v astronomii. Přístroj se podívá do doby 250 milionů let po Velkém třesku.
Sofistikovaný přístroj za pět miliard dolarů vzletí do kosmu v roce 2014 a zaparkuje ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je společným projektem kosmických agentur NASA, ESA a CSA. Teleskop má v roce 2014 nahradit dosluhující Hubbleův teleskop. Oproti němu je mnohem výkonnější.
Sběrné zrcadlo dalekohledu se bude skládat z 18 šestiúhelníkových segmentů z berylia (každé o hmotnosti 20 kg). Jejich celková plocha bude rovna 25 čtverečným metrům.
Operátoři budou moci ze Země ovlivňovat natáčení jednotlivých segmentů a tedy i zakřivení zrcadla. Teleskop se kosmem rozhlédne v infračerveném spektru a uvidí tedy velmi vzdálené objekty s velkým rudým posuvem a s nízkou povrchovou teplotou.
Kolem naší Sluneční soustavy by tak Webb mohl objevit další várku takzvaných hnědých trpaslíků. Teleskop se rozhlédne tak daleko do vesmíru, že de fakto cestuje časem.
"Uvidíme až do doby 250 milionů let po Velkém třesku," soudí vědec Jonathan Gardner. Hubble přitom nahlédne "jen" do období 800 milionů let po předpokládaném vzniku vesmíru, který je starý zhruba 13 miliard let.
Teleskop Jamese Webba je navržen tak, aby zachytil první galaxie, které vznikly v ranném, ještě se formujícím vesmíru. Rovněž by mohl přispět k pátrání po životě mimo naší Sluneční soustavu.
Dalekohled bude v oblasti s "nulovou" gravitací
Na rozdíl od svého předchůdce se nebude teleskop pohybovat na nízké oběžné dráze kolem Země, ale bude umístěn v takzvaném Lagrangeově bodě L2 soustavy Země-Slunce, tedy asi 1,5 mil. km od Země, na opačné straně než Slunce.
Americká NASA má vytipováno pět těchto bodů v blízkém vesmíru. V každém z nich se navzájem ruší účinky gravitace a těleso, které je zde "zaparkováno", není přitahováno gravitací k jiné planetě, či ke Slunci.
Protože ale bude teleskop tak daleko od Země, jsou vyloučeny servisní lety současnými prostředky. Na místo určení bude přístroj vynesen raketou Ariane 5. Současné plány předpokládají, že dalekohled odletí do kosmu v červnu 2014.
Stavbu dalekohledu provázejí problémy
Stavbu dalekohledu, který nese jméno Jamese E. Webba, ředitele NASA v době vrcholícího vesmírného závodu (1961 - 1968)¨, poznamenaly mnohé potíže.
Například plánovaný rozpočet byl překročen o 1,5 miliardy dolarů. Stavba zařízení se zpozdila o tři roky.
Z tohoto důvodu má teleskop řadu odpůrců. Zvýšené náklady na výrobu dalekohledu totiž odsoudily k zapomnění mnoho robotických projektů, které měly zkoumat okolní planety a vesmír.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz