APLIKACE TN.CZ
Domácí

Sněmovna znovu protlačila sporný zákon. Státní zaměstnanci můžou přijít o jistoty

Sněmovna znovu protlačila sporný zákon. Státní zaměstnanci můžou přijít o jistoty
Ilustrační fotografie | Zdroj: Getty Images

Státní úředníky můžou čekat výrazné změny. Poslanci schválili nový zákon, který má usnadnit jejich výměnu a zaměstnávání přiblížit pravidlům zákoníku práce. Koalice přehlasovala veto Senátu, který varoval před politizací a destabilizací státní správy.

Sněmovna v úterý večer znovu schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má podle koaličních tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Poslanci přehlasovali koaliční většinou senátní veto předlohy, jež má od listopadu nahradit nynější zákon o státní službě. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy.

Dolní komora přehlasovala senátní veto hlasy 104 poslanců vládního tábora ANO, SPD a Motoristů ze 173 přítomných zákonodárců. Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Související obsah

Návrh zakládá bezprostřední riziko politizace státní správy a otvírá prostor pro účelové personální změny,“ řekla za Senát Adéla Sucharda Šípová z klubu SEN21 a Piráti. Protože jde o poslaneckou předlohu, vyhnula se plnohodnotnému hodnocení dopadů a senátoři nemohli posoudit reálná rizika, výhrady ani rozpočtové náklady, uvedla.

Šípová kritizovala mimo jiné zrušení nejvyššího státního tajemníka, oslabení služebních komisí a posílení pravomocí ministrů nad úředníky. Nynější služební zákon není podle senátorky bezchybný, mělo by se podle ní upravit odměňování a záruky kariérního postupu úředníků. Návrh zákona o státních zaměstnancích tyto potíže podle ní jen prohlubuje.

Související obsah

Respektuji Senát a jeho výhrady, ale jsem přesvědčen o tom, že Česká republika potřebuje modernější a pružnější státní správu, ne další zakonzervování současného systému,“ prohlásil za předkladatele návrhu zákona Radek Vondráček (ANO). Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky.

Přechod z veřejnoprávního na soukromoprávní režim je podle Vondráčka jediný možný způsob, jak státní správu zefektivnit. „Způsob, jakým jste přistoupili k reformě státní správy, není důvěryhodný. Výsledná podoba vyvolává opravdu vážné obavy z politizace naší státní správy,“ prohlásila Pirátka Kateřina Stojanová. Ústavnost předlohy by podle ní měl posoudit Ústavní soud.

Senátní důvody zamítnutí podpořil v debatě Karel Dvořák (STAN), byť státní správa dle něj modernizaci potřebuje. Koaliční předloha podle Dvořáka oslabuje některé pojistky k ochraně profesionality a stability státní služby.

Související obsah

Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.

Dát výpověď státnímu zaměstnanci, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, bude možné podle předkladatelů z důvodů vymezených zákonem. Ochrany před nezákonným postupem se bude moci úředník domáhat soudní žalobou.

Související obsah

Vedoucí místo ve státní správě budou moci podle zákona zastávat i lidé, kteří dokončili pouze bakalářský studijní program na vysoké škole. Řadovým úředníkům má stačit středoškolské vzdělání.

Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla EU kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu.

TN.cz, ČTK

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz