Státní úředníky můžou čekat výrazné změny. Poslanci schválili nový zákon, který má usnadnit jejich výměnu a zaměstnávání přiblížit pravidlům zákoníku práce. Koalice přehlasovala veto Senátu, který varoval před politizací a destabilizací státní správy.
Sněmovna v úterý večer znovu schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má podle koaličních tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Poslanci přehlasovali koaliční většinou senátní veto předlohy, jež má od listopadu nahradit nynější zákon o státní službě. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy.
Dolní komora přehlasovala senátní veto hlasy 104 poslanců vládního tábora ANO, SPD a Motoristů ze 173 přítomných zákonodárců. Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
„Návrh zakládá bezprostřední riziko politizace státní správy a otvírá prostor pro účelové personální změny,“ řekla za Senát Adéla Sucharda Šípová z klubu SEN21 a Piráti. Protože jde o poslaneckou předlohu, vyhnula se plnohodnotnému hodnocení dopadů a senátoři nemohli posoudit reálná rizika, výhrady ani rozpočtové náklady, uvedla.
Šípová kritizovala mimo jiné zrušení nejvyššího státního tajemníka, oslabení služebních komisí a posílení pravomocí ministrů nad úředníky. Nynější služební zákon není podle senátorky bezchybný, mělo by se podle ní upravit odměňování a záruky kariérního postupu úředníků. Návrh zákona o státních zaměstnancích tyto potíže podle ní jen prohlubuje.
„Respektuji Senát a jeho výhrady, ale jsem přesvědčen o tom, že Česká republika potřebuje modernější a pružnější státní správu, ne další zakonzervování současného systému,“ prohlásil za předkladatele návrhu zákona Radek Vondráček (ANO). Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky.
Přechod z veřejnoprávního na soukromoprávní režim je podle Vondráčka jediný možný způsob, jak státní správu zefektivnit. „Způsob, jakým jste přistoupili k reformě státní správy, není důvěryhodný. Výsledná podoba vyvolává opravdu vážné obavy z politizace naší státní správy,“ prohlásila Pirátka Kateřina Stojanová. Ústavnost předlohy by podle ní měl posoudit Ústavní soud.
Senátní důvody zamítnutí podpořil v debatě Karel Dvořák (STAN), byť státní správa dle něj modernizaci potřebuje. Koaliční předloha podle Dvořáka oslabuje některé pojistky k ochraně profesionality a stability státní služby.
Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.
Dát výpověď státnímu zaměstnanci, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, bude možné podle předkladatelů z důvodů vymezených zákonem. Ochrany před nezákonným postupem se bude moci úředník domáhat soudní žalobou.
Vedoucí místo ve státní správě budou moci podle zákona zastávat i lidé, kteří dokončili pouze bakalářský studijní program na vysoké škole. Řadovým úředníkům má stačit středoškolské vzdělání.
Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla EU kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz