VIDEO: Brazilská Grand Prix se pyšní asi nejhrbolatějším okruhem, na němž si piloti sahají až na dno sil.
Jose Tadeu da Silva je chlapík, který má ze všech lidí, kteří se podílejí na pořádání brazilské Grand Prix nejméně obvyklou práci. Živí se odháněním kachních mláďat, kterým jsou jezera v okolí okruhu Interlagos malá. „Když se dostanou až na trať, tak je pochytám a dám je do beden, ve kterých je na motorce odvážím zpátky do jezera. Doprovod mi vždy dělá jejich matka, která letí za mnou,“ říká muž, jehož práce se určitě řadí k těm nejkurioznějším na světě.
Náročná rekonstrukce, která se ne úplně povedla
Kachní potěr promenádující se po „Autódromo José Carlos Pace”, jak zní jeho oficiální název okruhu, není pochopitelně jedinou zajímavostí. Hned na začátku je třeba připomenout, že o jeden velký primát částečně Interlagos přišel v loňském roce, když se zde uskutečnila největší rekonstrukce v jeho 35leté historii.Trať dostala zcela nový „kabát“ v podobě hladkého asfaltu, který však má tu a tam nějakou vadu na kráse. V nadsázce řečeno se z brazilského tankodromu stala alespoň česká silnice s označením první třída.
Co se však nezmění, je fakt, že se v Brazílii jezdí podobně jako v Turecku proti směru hodinových ručiček. "Interlagos je fyzicky velmi náročný okruh, protože jezdíme v opačném směru. Nejsme na to zvyklí, takže to pěkně odnáší krk,“ řekl například pilot BMW Robert Kubica.
Brazilská Grand Prix je výnosnější než karneval v Riu
Za zmínku dále stojí, že Interlagos změnil celkém čtyřikrát svoji tvář a to dost výrazně. Z původních 7 960 m byl zkrácen na současných 4,3 km, což činí rozdíl více jak 3 km. Na okruhu, na němž se závodí pouze jednou ročně (GP je však nejvýnosnějším podnikem v Brazílii, překonávajícím i karneval v Riu), je nejrychlejším místem konec startovní rovinky, kde loni při závodě naměřili Hamiltonovi rychlost 317,5 km/h. Nejpomalejším místem je naopak zatáčka Cotovelo, jezdící se na dvojku, kterou piloti projíždějí rychlostí kolem 82 km/h.
Na konci cílové rovinky čeká piloty let do neznáma
Mezi kritická místa tratě patří nejen táhlá zatáčka před cílovou rovinkou (jezdí se v ní kolem 310 km/h), ale i Sennova „esíčka“ na jejím konci, která jsou i nejčastějším místem předjíždění. "V momentě, kdy protínáte cíl, tak máte zařazenou sedmičku a z tachometru na vás křičí 315 km/h. V tu chvíli však musíte dupnout na brzdu, protože vás čeká velmi ostrá zatáčka na levou ruku, která je na vrcholku, za nějž nevidíte. S brzděním si můžete dát dlouho na čas. Díky tomu se zde dá skvěle předjíždět,“ líčí svoje dojmy z náročného trati testovací pilot McLarenu Alexandr Wurz.
Podívejte se, jak si s okruhem rozumí Felipe Massa
Během jednoho kola na tomhle dost nerovném okruhu jezdci řadí zpravidla čtyřicetkrát a v palivové nádrži jim za tu dobu zmizí 1,93 kg benzínu, přičemž jeho 10 kg představuje 0,3 sekundy. Boxová strategie obvykle předpokládá dvě zastávky (loni je vítěz absolvoval ve 21. a 53. kole), v případě třízastávkové strategie se vůz dá na pit lane očekávat mezi koly 15 až 18, 34 až 37 a 52 až 55.
V roce 2005 tato trať poprvé rozhodovala o mistru světa (Alonso) a loňským vítězem se na ní stal Räikkönen, jemuž patřilo i nejrychlejší kolo, zatímco pro pole position si dojel jeho týmový kolega Massa.
