Káně z Beskyd se vrací mezi elitu. Skokan na lyžích Jakub Janda snad překonal krizi a chystá se opět protlačit mezi nejlepší. Velkou zásluhu na tom má slovinský trenér Vasja Bajc, který skomírající hvězdě zase vdechl chuť do skákání.
"Chci letět a nevědět proč,“ posteskl si Jakub Janda v jednom z rozhovorů v minulé sezoně při vzpomínce na časy, kdy vyhrával jeden závod za druhým. Pak však přišla doba skokanského temna, kdy vítěz světového poháru z roku 2006 často nepostoupil ani z kvalifikace do závodu.
Kuusamo, začátek úspěšné cesty na vrchol?
Zdá se, že černočernou tmu teď pročísl paprsek naděje, který sice nebyl nijak oslnivý, ale přesto mohl být náznakem pověstných světlejších zítřků. Ve větrném závodu ve finském Kuusamo obsadil Janda jedenácté místo, čímž český skokan potvrdil formu z letní Grand Prix. V libereckém finále obsadil páté místo.
V tuto chvíli se hodí parafrázovat legendu o Blanických rytířích, kteří povstanou až bude českému národu nejhůř. Pro český skok na lyžích platí, že se nebude dařit, přicválá nikoliv na koni, ale v autě Vasja Bajc. Poprvé přišel slovinský svéráz k reprezentačnímu družstvu před dvěma lety a hned společně s Jandou dobyli Turné čtyř můstků i Světový pohár. Bajcovy metody se však nelíbily "některým lidem" kolem Jakuba Jandy, takže musel odejít.
Bajc: Výsledky mohou být ještě lepší
Teď se zase dali dohromady a jejich spolupráce znovu začíná nést ovoce. "Vasja je pro mě trenér, psycholog a kamarád v jedné osobě. Perfektně nám to klape a rozumíme si,“ říká Janda o muži, který ho vytáhl na skokanský vrchol. "Když Jakub pochopí, že může zase patřit mezi nejlepší skokany na světě, budou jeho výsledky ještě lepší," myslí si Bajc, který Jandu koučuje na dálku z Turecka, kde vede reprezentační družstvo. S Jandou pouze objede několik závodů Světového poháru.
"Měl by být normálně a stabilně do patnáctky. Tedy ve skupině, odkud jste jednou pátí, jindy desátí, jak to sedne. Tím se mu zvedne sebevědomí a může dosáhnout ještě výš,“ upřesňuje David Jiroutek, Jandův osobní trenér a šéf reprezentačního béčka a vlastně takový spojovací prvek mezi Jandou, Bajcem a Richardem Schallertem, šéftrenérem reprezentace.
Na Jandu platí spíš bič než cukr
Právě rakouský odborník měl po odchodu Bajce od reprezentace navázat na Slovincovy trenérské úspěchy. Moderní metody výrazně zaměřené na techniku však svědčily spíše Romanu Koudelkovi, který zaznamenal výkonnostní vzestup. Ne tak už Jandovi, zvyklému na tvrdý tréninkový dril. Mnohdy trochu nervově labilní skokanský fenomén navíc potřeboval paradoxně trochu jiný typ trenéra, než kterým byl kamarádský Schallert.
Vyhovuje mu slovinský "ras“, který na Jandu zakřičí, když se mu něco nepovede. Třicetiletý skokan poté dělá všechno proto, aby se neúspěch příště neopakoval. "Když řekne Vasja: Hoď salto vzad a já bych věřil, že je to dobré, tak bych ho skočil. Stoprocentně mu věřím,“ říká Janda. Můžeme se jenom těšit, až Bajc zavelí: "Jakube, dnes musíš vyhrát závod.“
