Jako zázrakem byl Vladimír Šmicer vždy tam, kde se dařilo. Má tenhle věčně usměvavý chlapík kouzelnou moc, nebo je jen proklatě dobrý?
Vladimír Šmicer je bez debat nejúspěšnějším českým fotbalistou. V každém klubu, kde působil, totiž vždy dokázal vybojovat cennou trofej. A právě proto je nositelem přezdívky Štístko.
Podívejte se, jak Šmicer oznámil konec hráčské kariéry:
Už když Šmicer začínal s profesionálním fotbalem, bylo jasné, že jde o vyjímečného hráče. Byl sychravý podzim roku 1992 a mladičký Vladimír se stal členem prvního týmu Slavie. Šmicer poprvé nastoupil v základní sestavě proti rivalovi z Bohemians a tehdejšímu trenérovi Jarabinskému se odvděčil hned dvěma góly. Tento moment jako by předznamenal směr další Šmicrovy kariéry. "Na prvním tréninku mi dal dvakrát housle,“ vzpomíná jeho tehdejší spoluhráč ze Slavie a reprezentace Jan Suchopárek.
Krásný rok 1996
Klíčový pro Šmicra byl rok 1996. To Slavia získala první titul v samostatné české lize a populární Vláďa patřil k jejím hlavním tahounům. Červenobílým se dařilo i na evropské scéně, kde senzačně postoupili až do semifinále Poháru UEFA, což dosud nedokázali zopakovat. To Šmicrovi pomohlo zviditelnit se ve fotbalové Evropě, a tak na evropský šampionát, který se konal v Anglii, už odjížděl jako česká hvězda.
A jeho hvězda se rozzářila ještě více. Kdyby totiž nebylo jeho gólu, česká reprezentace by na šampionátu vypadla už po základní skupině.
Hrál se poslední zápas skupinové fáze a České republice stačilo remizovat proti Rusku, aby si zajistila postup dál. Borci se lvem na prsou ale dokázali prohospodařit nadějný náskok 2:0 a těsně před koncem zápasu dokonce prohrávali 2:3. Ale střídající Štístko Šmicer, který na hřiště přišel až ve druhém poločase, svým gólem v 89. minutě zajistil postup do čtvrtfinále.
Krásné roky v Anglii
Češi nakonec získali na památném turnaji stříbro, když v infarktovém finále podlehli v prodloužení Německu. I přesto se jednalo o obrovský úspěch a fotbalisté se do vlasti vraceli jako hrdinové. Mnoho z nich si díky druhému místu zajistilo zahraniční angažmá, Šmicer byl jedním z nich. Přestoupil do francouzského Lensu.
A znovu dostál své přezdívce – hned v druhé sezoně totiž se svým novým týmem slavil titul, pro Lens vůbec první v historii.
Rok 1999 pro Šmicra znamenal přestup do klubu světového formátu. Laso do Francie hodil Gerard Houlier a Šmicer se stal hráčem Liverpoolu. V něm si český fotbalista splnil několik snů. Celkem odehrál šest sezon, ve kterých vsítil 10 branek. Po jeho boku nastupoval i Patrik Berger, poslední hrající účastník Eura 1996, který je momentálně zraněný.
Berger se Šmierem totiž nejdříve v roce 2001 získali Pohár UEFA a o čtyři roky později triumfovali o patro výš, v Lize mistrů. A to navíc i díky jedné Šmicrově brance, která se zapsala do historie.
Šmicer totiž přispěl k obratu v jednom z nejdramatičtějších finále Ligy mistrů. V roce 2005 se ve finále nejprestižnější klubové soutěže světa střetly dva kolosy – AC Milán a právě Liverpool.
Památné finále Ligy mistrů Liverpool - AC Milán:
Milán se rychle dostal do vedení 3:0 a zdálo se, že je rozhodnuto. Ale ve druhém poločase snížil na 3:1 Gerrard, a na rozdíl jednoho gólu přiblížil Liverpool právě český záložník, jehož střela zdálky zaskočila Didu.
Liverpool nakonec vyrovnal a utkání rozhodl v penaltovém rozstřelu. Jeden z pokutových kopů proměnil i Šmicer, který se spolu s Milanem Barošem stal prvním českým vítězem Ligy mistrů a dosud jediným Čechem, který se gólově prosadil ve finále této soutěže. "Byl to nejlepší moment mé kariéry,“ vzpomínal Šmicer, který při své anglické misi dokázal ještě vyhrát FA Cup a také triumfovat v Superpoháru.
Ikona Slavie
Po vítězném finále Ligy mistrů však Šmicer zvolil návrat do milované Francie. Tentokrát oblékal dva roky dres Girondins Bordeaux. A svému třetímu zahraničnímu klubu přinesl opět štěstí. Vyhrál s ním Ligový pohár.
Nezapomínejme ale na další Šmicrovy úspěchy v reprezentaci. Usměvavý a vždy dobře naladěný záložník si zahrál na evropských šampionátech v Nizozemsku a Belgii 2000 i Portugalsku 2004. A na obou dal gól.
V Nizozemsku navíc rozhodl památnou bitvu s domácími, která je považována za jeden z nejúžasnějších fotbalových zápasů historie.
Poslední velký Šmicerův moment v reprezentaci přišel v roce 2006. To Štístko Čechům zajistil baráž, když vsítil jediný gól v Norsku a v domácí odvetě pomohl znovu k výhře 1:0.
Šmicrova zahraniční klubová kariéra se uzavřela právě ve Francii, kde vstoupil do světa velkého evropského fotbalu.
Ale v Čechách na hvězdného Vladimíra nezapomněli. A tak se Štístko vrátil domů, do Slavie, kde se hned stal znovu ikonou a také největší osobností ligy. Jeho magická osobnost přiřkla červenobílým další úspěchy. Po jeho návratu totiž Slavia otevřela nový stadion a slavila dva tituly v řadě. Šmicer sice často laboroval se zraněními, přesto byl spoluhráčům velkou oporu.
Své umění připomněl v derby na Spartě v roce 2008, ve kterém dal dva góly a pomohl k výhře 4:1. Svou bohatou kariéru ukončil v pondělí 9. listopadu, kdy nastoupil proti Plzni. "Dokázal jsem víc, než na co jsem měl," uvedl po svém konci.
S tím se ale rozhodně nedá souhlasit…