Skokan na lyžích Hájek málem umřel, ale teď září ve Světovém poháru

Před necelými dvěma lety bojoval Antonín Hájek po těžké autonehodě o život, teď zachraňuje před blížícími se olympijskými hrami české skokany na lyžích.

Rychlost, s jakou se na přelomu roku dostal Antonín Hájek z druhé ligy skokanů na lyžích mezi světovou elitu, je ohromující. Na začátku prosince skončil ve finském Rovaniemi v rámci Kontinentálního poháru na konci třetí desítky. Po Vánocích již bral v Engelbergu nejprve páté a pak druhé místo, které mu zajistilo nominaci na letecké závody Světového poháru v rakouském Bad Mitterndorfu.

To, že letecké můstky Hájkovi sedí, není žádnou novinkou, ale jeho představení v Kulmu bylo z říše snů. Po vítězství v kvalifikaci, v níž o půl metru překonal dvousetmetrovou metu, obsadil ve víkendových závodech nejprve čtvrté a poté sedmé místo. Pozornost na sebe strhl i během tréninku, během něhož doplachtil do vzdálenosti 212 metrů, když rozcupoval letecká esa Ammanna či Schlierenzauera.

"Hodně jsem se na lety těšil," povídá Hájek. "Že to ale bude lítat až takhle daleko, to jsem si asi nemyslel,“ liboval si skokan, který teď dokázal, že není pouze letcem. Před nadcházejícími závody v Sapporu předvedl v kvalifikaci suverénně nejdelší skok, když o čtyři metry porazil domácího borce Tochimota.

Tímto Hájek dost razantně zasáhl i do řešení nominační otázky pro olympiádu ve Vancouveru a Jiroutkovi možná lehce zamotal hlavu. "Ale moc příjemně," bavil se trenér David Jiroutek. "Nepochybuju o tom, že v téhle formě se může prosadit i na velkém můstku na olympiádě."

Hájek vyhrál nejtětší zápas v životě, podobně jako Armstrong

Přirovnat Hájkovy obdivuhodné výkony ke zmrtvýchvstání cyklisty Lance Armstronga, který vyhrál boj s rakovinou a vrátil se famózním způsobem, není přehnané. Talentovaný skokan na lyžích totiž sváděl stejně jako fenomenální cyklista boj o holý život. Před 22 měsíci totiž pár stovek metrů od svého domova těžce havaroval v autě.

Podívejte se na reportáž o návratu Antonína Hájka ke skoku na lyžích:

Záchranka ho tehdy s vážnými zraněnými vezla do liberecké nemocnice, přičemž jeho život mu chvílemi už z těla unikal. Lékaři museli zastavit krvácení do břicha, operovali mu pánev, po ráně do zad měl skřípnuté nervy a omezenou hybnost levé nohy.

"Zachránil mě mobil v kapse," vzpomíná Hájek na hrůzné chvíle. "Probudil jsem se v noci z bezvědomí na silnici a nemohl se postavit na nohy. V kapse jsem ale naštěstí nahmatal telefon a zavolal tátovi," popisoval Hájek.

Když se dostal z nejhoršího, tak na nějaké skoky na lyžích v prvních dnech či týdnech nemyslel. "Hlavně jsem si přál, abych se vůbec vrátil do života," povídá drobounký dvaadvacetiletý chlapík, který krátce před autohavárií vytvořil ve slovinské Planici český rekord 219 metrů.

Během následné rekonvalescence dělala Hájkovi největší problémy pochroumaná levá noha, která se dlouhou dobu nelepšila. Z toho důvodu jezdil skokan na lyžích nějakou dobu na vozíku. Pak vzal do ruky berle a loni v květnu mu při poslední operaci vyndali z pánve poslední železa, destičky a šrouby. "V tu chvíli jsem věděl, že se zkusím vrátit na můstky," říká.

Na jaře si poprvé skočil na harrachovském můstku HS 30, kde trénují malé děti, vážně ale začal trénovat až v létě. V zimě okusil závody Kontinentálního poháru a dál už tento příběh znáte. Za pozornost ještě stojí zmínit, že Hájkův boj o návrat ke skokům bedlivě sledovali i jeho konkurenti, kteří svému kolegovi drželi palce. Po úspěchu v Kulmu za ním přišla pěkná řádka s gratulací. Jen houšť Antoníne!