Jak na micro cash game – 3. díl

V dnešním, již třetím, díle si řekneme podrobnosti samotné hry a vysvětlíme si několik pojmů, s nimiž je dobré pracovat.

Hurá do toho
Po předchozích dvou dílech se tedy konečně můžeme pustit do hry samotné. Nemáte-li zatím vybranou hernu, můžete třeba začít hrát na PokerStars, BetClic či Expekt. Dále předpokládejme, že chceme začít na NL5 (blindy $0.02/$0.05) a máme na herně depositnutý bankroll ve výši $200 - $250. Nyní vás čeká rozhodnutí, zdali začít hrát na full-ringu (na stole je 9 lidí) či na 6 (5) – maxu, kde je lidí 6 či 5. Full-ring má tu výhodu, že je zde hra více přímočařejší a akce není tak divoká, přičemž se dá hrát tight (hrajeme jen silné kombinace) a stále na tom relativně solidně vydělávat. 6-max na druhou stranu nabízí více akce a hráč se tak o něco více otrká. Když však budete hrát špatně, pravděpodobně i rychleji přijdete o peníze.

Předpokládejme, že si pro naši hru vybereme 6-max a zapneme dva stoly NL$5. Nyní ihned pro začátek, počkejte si, až Big Blind přijde k vám a až poté se zapojte do hry. Na nižších limitech to sice není tak důležité, ale je dobré si na to zvyknout již dříve, neboť je to finančně a pozičně výhodnější na limitech vyšších.

Pozice a naše range
Co hráč, to jiný způsob hraní pokeru. Někdo hraje hodně kombinací a někdo zase jen ty nejlepší. Do budoucna budeme již jen říkat, že hráč má nějakou range. To znamená, že např. když někdo hraje jen 2.3% startovních kombinací, tedy A-A, K-K, Q-Q, J-J a 10-10 (dále jen T-T), říkáme o něm, že jeho range je velmi malá a že hraje tight. Existují však i hráči, kteří mají range velmi širokou a vyčíháme-li si je, mohou nám odevzdat něco z jejich peněz.

Nyní je nutno si určit, jakou range a z jaké pozice budeme hrát, přičemž na takto malých stakes budeme hrát klasický ABC, tedy jednoduchý, poker. Pro oživení dodávám, že nejméně výhodná pozice je Small Blind a nejvíce výhodná je Button. Je to proto, že na Buttonu máme informaci o tom, jak se zachoval celý stůl před námi a můžeme dle toho poté operovat s našimi penězi.

Později si vaši range budete upravovat sami a dle vlastního stylu hry, nicméně zpočátku zkuste hrát spíše dle kuchařky. Ze všech pozic hrajte páry (veškeré), vysoké karty jako A-K, A-Q, A-J, K-Q a veškerá suited (v jedné barvě) esa. Směrem k buttonu poté přidávejte různé suited connectory (po sobě jdoucí hodnoty karet v jedné barvě) a více unsuited karty jako J-Q, tzv. broadway karty. Snažte se primárně hrát tight a velmi jednoduchý poker, v němž budete soupeři vypláceni, protože budete mít vždy silnější startovní kombinaci nežli oni. Též si všímejte soupeřů a jejich tendencí. Jsou-li na blindech pasivní hráči, hodně kraďte blindy a na odpor zahazujte karty. Naopak když jsou soupeři aktivní a rozhazují peníze, nechte je v jejich přirozeném prostředí a s dobrými kartami spíše dorovnávejte a při jejich checku na riveru vsázejte. Často vám to doplatí i se špatnou kombinací.

Trénink a trpělivost.
Snažte se nahrát cca 2.5 hodiny denně po dobu dvou týdnů a nikam nespěchat. Snažte se vnímat své soupeře a osahat si dynamiku stolů. Nebojte se experimentovat a blafovat. Je třeba dostat do ruky jistotu a nebojácnost. Je třeba si zvyknout, že hrajete poker. Že je to součástí vašeho života a že s tím počítáte stejně jako s nedělním obědem od maminky. Prozatím toho nebylo v třech dílech řečeno příliš věcného o hře, avšak jednotlivé strategie sázení a pozic budou probrány individuálně v dalších článcích. Nyní je nutno hlavně si zvyknout na poker a snažit se hrát dle jasně daného plánu. Zkuste se do hry vcítit a i když prohrajete několik buy-inů, není třeba se tím znepokojovat. Po přečtení dalších, o mnoho pokročilejších článků, se to jistě zlepší. Poker si žádá postupné vzdělávání a uvědomování si chyb, nejlépe těch vlastních.