Ve stopách Škorpila s Csaplárem! Liberec si může umést cestu do čtvrtfinále Evropské ligy

Zdroj: isifa.com

17. 12. 2013, 06:55

Dva české týmy v předkole Ligy mistrů nemusejí zůstat jen snem. Ale proč vlastně troškařit?! Pokud Plzeň a Liberec ještě letos uhrají v Evropské lize pár slušných výsledků, může náš klubový fotbal vylepšit národní koeficient natolik, že za nějaký čas vyšle jednoho zástupce přímo do základní skupiny Champions League!

Pondělní los úvodního jarního kola Evropské ligy víc nahrál Severočechům. Jejich souputníkům ze západního cípu naší republiky takové šance nedávám, a to z několika důvodů.

Zaprvé: narazí na mezinárodně ostřílený Šachtar Doněck, který i po prodeji opor Williana, Fernandinha a Henrika Mchitarjana stále patří mezi širší kontinentální špičku.

Zadruhé: Plzeň bude mít nového trenéra a ten musí mužstvo nejprve poznat, a až teprve potom s ním může začít dosahovat výraznějších úspěchů. A konečně zatřetí: viktoriáni budou na jaře tříštit svou koncentraci mezi tři soutěže – vedle mezinárodních povinností totiž také obhajují ligový titul a jsou jednou nohou ve čtvrtfinále domácího poháru.

To Liberec z Poháru České pošty už dávno vypadl a ani v Gambrinus lize asi letos velkou díru do světa neudělá. Po podzimu je až šestý, na vedoucí Spartu ztrácí 17 bodů a v odvetné části bude rád, když zopakuje loňský bronzový stupínek. Tím spíš se může plně zaměřit na spanilou jízdu pohárovou Evropu, která pod Ještědem přinesla tolik radosti.

V utkáních s Udine, FC Sevilla či Estorilem sice svěřencům Jaroslava Šilhavého přálo vrchovatou měrou štěstí, ale fakt, že z těchto konfrontací se třemi soupeři z fotbalově vyspělých zemí vyšli neporaženi, jim musí dodat odvahu a odhodlání poprat se i s Alkmaarem. A upřímně řečeno, ten rozhodně není silnější, než zmiňovaní protivníci z kvalifikace a ze základní skupiny.

Komentoval jsem v létě zápas Nizozemského Superpoháru mezi Alkmaarem a Ajaxem. Amsterdamský favorit sice nakonec využil výhodu domácího prostředí v Areně, ale měl to pořádně těžké. Ještě 22 minut před koncem prohrával s AZ 0:2 a o svém triumfu rozhodl až v prodloužení. Dramatický průběh duelu plného zvratů odkryl obě tváře Alkmaaru, pověstného svou nevyrovnaností – produktivní útok, ale zároveň děravá obrana.

V kolísavých výkonech pokračovali fotbalisté z města proslulého sýrového trhu i nadále, což vedlo k odvolání trenéra Gertjana Verbeeka. Toho nahradil známý Dick Advocaat, ovšem ani ten loď na rozbouřených vlnách neustálil. Alkmaar je tak třeba schopný vrátit Ajaxu pohárovou prohru a zdolat jej v lize 3:2, jenže umí i prohrát s posledním Nijmegenem 2:3.

V domácí soutěži čeká na výhru už pět kol a postupně klesl do průměrného středu tabulky. Hodně se na něm zřejmě podepsaly letní odchody klíčových hráčů, především Adama Mahera a Jozyho Altidora. V Evropské lize sice bez porážky ovládl základní skupinu, ale v Maccabi Haifa a Šachťoru Karagandy rozhodně neměl nepřekonatelné soupeře. Liberecká skupina byla mnohem našlapanější.

Severočeši tak určitě nejsou bez šancí. A nemluvím jen o jejich prvním jarním dvojzápase. Když vyřadí Alkmaar, čeká je lepší z dvojice Machačkala – Genk. A také to by byl hratelný los. V Liberci by tak mohli napodobit svůj zatím největší úspěch v pohárové Evropě ze sezóny 2001/2002, kdy přes Vigo, Mallorku a Lyon dospěli až do čtvrtfinále, kde v prvním zápase notně potrápili pozdějšího mistra Německa z Dortmundu.

Trenéři Ladislav Škorpil s Josefem Csaplárem měli však nesrovnatelně kvalitnější hráčský kádr, který navíc přes zimu nejen udrželi, ale dokonce ještě posílili. K hvězdám Jiřímu Štajnerovi, Janu Nezmarovi a Václavu Kolouškovi tak získali rychlonohého Martina Zbončáka, jenž pomohl při tažení Pohárem UEFA a přispěl i k premiérovému ligovému titulu.

V současném Liberci vládne spíš nejistota. Hledá se nový investor a po nových akvizicích se volá zatím marně. Přitom minimálně rozšíření kádru a zvýšení konkurence budou nezbytně nutné. Podzim na třech frontách v podstatě odtáhlo 13 nejvytíženějších hráčů a hodně by mě zajímalo – nechci to samozřejmě přivolávat! – co by U Nisy dělali, kdyby se nedejbože zranil kupříkladu Radoslav Kováč, nebo Michael Rabušic.

Do každé řady teď bude muset vedení klubu přivést nejméně jednoho hotového hráče, přičemž zapracovat by mělo zejména na zkvalitnění ofenzivy. V domácí nejvyšší soutěži dal Slovan méně branek než sestupem ohrožená Příbram a ani na evropské scéně mu nemusí donekonečna vycházet sázka na zataženou obranu, rychlé protiútoky a střelbu z dálky.

Pokud ale v Liberci najdou fondy na nového Váchu, Gebre Selassieho, Breznaníka či rovnou Štajnera, může Slovan být po 12 letech zase mezi nejlepšími osmi v pohárové Evropě. A to by byl historický úspěch!

Tomáš Radotínský, Nova Sport