Frank Lampard napsal nejkrásnější příběh sezony Premier League a fotbalistům Manchesteru City zařídil v zápase se svým bývalým zaměstnavatelem bod. Šlágr 5. kola, který můžete v pondělí večer od 21:05 ze záznamu sledovat v rámci Chelsea TV na NOVA Sport a VOYO, měl tak po strhující zápletce navrch i dramatické rozuzlení. Kdo tyhle hollywoodské scénáře asi vymýšlí?
Chelsea se hned při první příležitosti vymstilo, že po 13 letech uvolnila klubovou legendu, jaká se asi hned tak nenarodí. Lampard vyhrál v tmavomodrém dresu Ligu mistrů, Evropskou ligu, tři ligové tituly, čtyři Anglické poháry a dva Ligové poháry. Je nejlepším klubovým střelcem všech dob.
Proto asi mnohému příznivci londýnských Blues v létě krvácelo srdce, když jej viděl odcházet. A ještě více jej asi zarmoutilo, že si po přestupu do New Yorku City odskočil na hostování do týmu přímého konkurenta Manchesteru City.
Přiznám se, že jsem před zápasem tipoval, že Lampard naskočí těsně před koncem jako střídající hráč a rozhodne o výhře domácího celku. Mnoho nechybělo k tomu, aby mi tato smělá prognóza vyšla.
Nakonec z toho byla jen remíza 1:1, ale ta se za daných okolností rovná vítězství. Vždyť Citizens dohrávali bez vyloučeného Pabla Zabalety a navíc měli za sebou abnormálně těžký týden. Minulou sobotu hráli na Arsenalu, kde vydřeli plichtu 2:2. Ve středu pak v poslední minutě ztratili cenný bodík na hřišti Bayernu Mnichov v Lize mistrů. A nyní tedy narazili na třetího silného soupeře v rozmezí osmi dnů. Chelsea měla před zápasem stoprocentní bilanci a vedla tabulku. A třebaže využila přesilovku a vedla, na hřišti její dosavadní dominanci v anglické lize vůbec nebylo vidět.
Její povedený start do ligy totiž neradno přeceňovat. Sice vyhrála všechny čtyři zápasy s impozantním skóre 15:6, ale považte, na koho narazila. Nejdříve na dva nováčky z Burnley a Leicesteru. Poté na Everton, který má tak děravou obranu, že v neděli doma podlehl i průměrnému Crystalu Palace 2:3. A před týdnem Chelsea změřila síly se Swansea. Vesměs tedy hrála s mužstvy druhého sledu.
Naopak pro Manchester City to po bitvách s Liverpoolem a Arsenalem byla už třetí zatěžkávací zkouška v úvodních pěti kolech. To, že po ní na vedoucí Chelsea ztrácí pět bodů, tedy ještě vůbec nic neznamená.
Nejde však jen o to, jak utkání dopadlo. Chelsea mohla vyhrát, mohla i odejít poražena. Pro mě je ovšem daleko víc zarážející, jakou hrou se na Etihad Stadium prezentovala.
Když v létě José Mourinho koupil útočná esa Franceska Fábregase a Diega Costu, pochopil jsem i z jeho vyjádření, že chce na rozdíl od loňské sezony konečně nabídnout divákům atraktivní útočný styl. Jenže nedělní výkon v Manchesteru připomněl tu starou nudnou Chelsea, kterou ještě pamatuje Lampard. Devět až deset hráčů zalezlých za balónem před svou bránou, odkopy, vyčkávání, nulová ochota jít dopředu. Zkrátka úporný zanďour!
Nezlobte se na mě, ale s nadstandardními hvězdnými hráči, jako jsou nejen Fábregas s Costou, ale i třeba Eden Hazard, bych očekával otevřenější partii a kultivovanější herní projev. Samozřejmě se i betonováním dají vyhrávat tituly – Mourinho by o tom mohl psát učebnice. Ale koho to proboha baví?! A k čemu jsou potom v kádru ofenzivní posily za více než 70 milionů liber?
To domácí mě svým pojetím hry potěšili mnohem víc. Nastoupili v odvážném rozestavení se dvěma útočníky. Od začátku utkání hráli ve vysokém tempu, praktikovali ostrý presink a i ve druhém poločase bojovali s neutuchající intenzitou. Statistiky mluví jednoznačně v jejich prospěch. Držení míče v procentech: 58:42. Střely: 16:6. Rohy: 14:2.
Je pochopitelně především jejich chybou, že z místy drtivého tlaku dlouho nedokázali skórovat, i když svůj podíl na tom nesl i rozhodčí Mike Dean, o jehož verdiktech by se dalo přinejmenším diskutovat. Zákroky na Edina Džeka a Yayu Tourého byly podle mě penaltové a brutální faul Andrého Schürrleho na Aleksandara Kolarova si zasloužil okamžitou červenou kartu. Dean přitom ani nepřerušil hru.
Divné přitom bylo, že Chelsea se k větší aktivitě a pohledné kombinační hře neodvážila ani v době, kdy hrála v jedenácti proti deseti. Za celé utkání se jí de facto povedly dvě akce, obě v přesilovce. Z jedné skórovala, z druhé trefila tyč. Jinak nepředvedla vůbec nic.
Jsem proto zvědav, zda si svůj aktuálně tříbodový náskok v čele tabulky uchová i po říjnových zápasech s Arsenalem a na Manchesteru United. Podle mě ne. V neděli mě totiž v první vážné zkoušce nové sezony hodně zklamala.
Zato Manchester City s Lampardem prokázal v náročných podmínkách silnou morálku a pevný charakter. A to je kolikrát důležitější než konečný výsledek.