Sportovní lezení zažilo premiéru na olympijských hrách. Prvním historicky českým účastníkem se stal Adam Ondra. Jeden z největších favoritů této soutěže si výkony v lezení na rychlost, boulderingu a lezení na obtížnost zajistil místo v osmici nejlepších a bude bojovat o medaile.
V této části disciplíny Adam Ondra ale nebyl favoritem. Ostatně spousta lezců před startem olympijských her nebyla spokojena s tím, že jednou z částí kvalifikace bude právě lezení na rychlost. Je to totiž zcela odlišná disciplína než další v kvalifikaci.
Ondra po první části skončil na 18. místě s časem 7,46. Disciplínu vyhrál Bassa Mawem, který vylezl za 5,45. Francouzský lezec tak stanovil olympijský rekord. Což je vlastně logické, protože tato disciplína nikdy nebyla na olympiádě.
Jako druhý přišel na řadu bouldering, kde měli lezci vždy pět minut na vylezení jedné ze čtyř cest. Český lezec si rychle podmanil první top, na druhé zaváhal a odešel bez bodu. Na třetí cestě skončil po úporném boji tesně pod vrcholem, kdy opakovaně neudřel poslední chyt. Zapsal tak jen zisk zóny (mezikrok). Na čtvrté trase ale už potvrdil své kvality a došel si pro top. Se dvěma vrcholy a jednou zónou skončil třetí, celkově pak obsadil šesté místo.
Lepší než český lezec byli Mickael Mawen, jehož bratr ovládl lezení na rychlost, s třemi topy. Druhý byl Japonec Tomoa Narasaki.
To Ondrovi v systému kombinace stačilo na umístění mezi osmicí nejlepších. Do bojů o první olympijské lezecké medaile jde z pátého místa. Nejlépe se umístil Francouz Mawem Mickael.
Adam Ondra už dříve promluvil o své formě: