Desátá etapa Rally Dakar nabídla jezdcům písečné duny a Martin Šoltys musel jednou i vytáhnout lopatu a vyhrabat svůj kamion. Naopak buginám duny nevadí a Macháček se dle jeho slov krásně projel.
Martina Šoltyse zaskočilo, jak dlouho musel speciální zkoušku jet. "Celou dobu jsem si říkal, že etapa bude trvat hodinu a půl, jak jsme si říkali v bivaku. A ono to bylo dvě a půl hodiny,"divil se.
Poušť Pustá končina Šoltysově posádce hned ukázala svoji zrádnost. Všichni tři museli vzít lopaty a kopat v písku. "Začátek byl super, jelo se mi velmi dobře. Prvních šedesát kilometrů bylo perfektních. Jenže pak jsem udělal chybu. Na jedné duně jsme zůstali nahoře viset. Museli jsme vzít lopaty a začít kopat. Ztratili jsme nějakých patnáct minut. Tyhle velké duny, to bude maso," uvědomuje si Martin Šoltys
Josefu Macháčkovi vadil dlouhý, více než pětisetkilometrový přesun na start erzety, ale jízdu v dunách si pochvaloval. "Přejezd byl strašně dlouhý. Bylo chladno a šli po nás komisaři, nemohli jsme si ani nasadit provizorní okno. Pak přišlo 114 kilometrů dun. To byla asi taková zahřívačka na další etapy. Naše vozítka nemají žádný problém s dunami, tak jsme se tam byli pěkně projet," liboval si šestinásobný vítěz Dakaru
Špatně se jelo Jaroslavu Valtrovi, protože musel stále myslet na nehodu Aleše Lopraise a jeho odstoupení: "Stálo to za prd. Myšlenkami jsem byl pořád za Alešem (Lopraisem), Jardou (synem Jaroslavem Valtrem) a Petrem (Pokorou). Nějakým způsobem jsme to přežili. Duny nebyly až tak úplně těžké."
