Jágrovi už je 52 let, a přesto stále ještě hraje hokej. V Pittsburghu se mu dostalo pocty, kterou zažili v NHL jen další tři Češi – Dominik Hašek, Milan Hejduk a Patrik Eliáš. Jeho dres byl slavnostně vyřazen a vyvěšen ke stropu hokejové arény v Pittsburghu. Ve svém proslovu Jágr poděkoval hlavně svým rodičům a řekl, že je Pittsburgh jeho druhým domovem. Jak je jeho zvykem, tak si také několikrát během proslovu zavtipkoval.
Při začátku slavnostního ceremoniálu už na Jaromíra Jágra čekalo na ledě několik lidí včetně jeho maminky Anny a přítelkyně Dominiky Branišové. Pak postupně přicházely další osoby spojené s Jágrovou kariérou v Pittsburghu.
Mezi nimi byl i Jiří Hrdina, který s Jágrem hrál v letech 1991 až 1992 a slavil s ním také zisk Stanley Cupu. Jako poslední přišly i legendy Penguins Ron Francis a Mario Lemieux. Úplně na závěr přišel sám Jaromír Jágr.
Poté se na kostce nad ledem promítala vzpomínková videa na Jágrovo působení v klubu od začátků až po jeho odchod do Washingtonu. Součástí videí bylo i vyjádření spousty jeho bývalých spoluhráčů, fanoušků a dalších lidí z hokejového světa.
Následovala další videa s důležitými góly a nahrávkami, kterými společně s Lemieuxem také pomohli zachránit Penguins před bankrotem na konci devadesátých let.
"Chtěli jsme nejlepšího hráče draftu toho roku, ale nevěděli jsme, že to bude jeden z nejlepších hráčů celé historie NHL. Díky za všechno, co jsi pro Penguins udělal," řekl Craig Patrick, který byl generálním manažerem Pittsburghu v době, kdy ho tým draftoval. Poté už předal slovo samotnému Jágrovi.
"Zatrénoval jsem si s týmem a byl jsem velmi dobrý," zažertoval Jágr. "Jsou to skvělé vzpomínky. Vzpomínám si na svého prvního trenéra, který řekl: 'Dnes je skvělý den pro hokej.' A já musím říct, že dnes je skvělý den pro mě," parafrázoval svého trenéra Jágr.
"Být tady s vámi, když skandujete, a to ani nemusím dát gól, to se neomrzí. Je to pro mě velká čest, že můj dres bude dnes vyřazen. Má cesta v Pittsburghu začala před dlouhou dobou. Vždycky jsem věřil v Boha a ve vyšší moc. A když v něco věříte a přejete si to, tak se to stane. Když jsem viděl Maria Lemieuxe, přál jsem si, abych mohl někdy hrát s ním, a to se mi splnilo," prozradila česká hokejová legenda.
"V roce 1990 jsem byl draftován Pittsburghem. Byl to skvělý tým plný legend. Vyhráli jsme dva Stanley Cupy a to je asi nejlepší věc, co se mi kdy stala. Děkuji za tu příležitost, že jsem si tu mohl zahrát," řekl rodák z Kladna.
"Děkuji fanouškům a lidem v Pittsburghu. Od prvního dne, kdy jsem tu byl draftován, do posledního dne, kdy jsem byl vyměněn. Bylo mi 18 a bylo to pro mě těžké, ale vy jste mi to hodně ulehčili a toho si vážím. Celých 11 let bylo skvělých. A nejspíše to byly nejlepší roky mého života, díky za to. Pittsburgh Penguins je můj druhý domov," prohlásil 52letý Jágr.
"Hokej je týmový sport a bez skvělé party okolo, včetně vedení týmu, jestli chcete něco vyhrát, musíte hrát spolu. A to jsme dělali, děkuji."
"Nevím jestli máme čas, ale je to můj den, tak si to protáhnu," zavtipkoval. Potom Jágr přečetl všechna jména hráčů, se kterými v Pittsburghu hrál a kteří byli součástí týmu, a poděkoval jim. U některých vypíchl i konkrétní věci. Třeba Kevinu Stevensovi poděkoval, že ho vzal po všech barech v Pittsburghu, a Paulu Coffeymu za to, že ho naučil, jak tvrdě pracovat.
"Mé poslední a největší poděkování patří mým rodičům," poté šel za svou matkou a objal ji. "Musím poděkovat mému tátovi. Minulý rok umřel, ale já vím, že se dívá. Dívá se z nebe. Díky, tati. On nikdy nehrál hokej, ale všechno, co řekl, tak byla pravda. Děkuju ti za všechno. A moje máma se přestěhovala z Česka do USA, když mi bylo 19, a žila tu se mnou deset let. Chci říct: 'Děkuji za všechno, co jsi pro mě udělala, vážím si toho.' Dobrou noc, užijte si zápas. Miluju vás, děkuji vám všem," zakončil svou řeč Jágr.
Po Jágrově řeči už byl slavnostně vyvěšen jeho dres s číslem 68 ke stropu haly vedle dresu s číslem 66 Maria Lemieuxe a čísla 21 Michela Brièra.