APLIKACE TN.CZ
TN Live
Hokej

Historie MS v Česku: Štvanice, pováleční mistři, bitvy se Sověty i Jágrův Titanic

Historie MS v Česku: Štvanice, pováleční mistři, bitvy se Sověty i Jágrův Titanic
Štvanice, Jágrův Titanic a Ivan Hlinka na MS 1978 | Zdroj: koláž tn.cz / fotky: Michal Beránek / CNC / Profimedia, Pavel Mazáč / CNC / Profimedia, Profimedia
David Panuška
David Panuška

Už jen pár dní chybí do jedenáctého pokračování světových šampionátů v hokeji konaných na území České republiky. Elita se potřetí sjede v O2 areně (dříve Sazka Aréna) a v ostravské hale. Vše ale začalo na slavné Štvanici. Zatím národní tým Česka či Československa získal doma tři zlata, jedno stříbro a čtyři bronzy. Na medailový úspěch před domácím publikem ale čeká téměř 40 let.

Hokejový svátek pořádala Praha poprvé před dlouhými 91 lety. To se konalo již sedmé mistrovství světa a 12 zemí se sjelo do zbrusu nové a nyní již legendární, ale zbourané Štvanice. Ta pak hostila několik dalších šampionátů a zažila i českou radost. 

Pojďte se s námi podívat na dlouhou historii pražských, potažmo českých šampionátů, kterých bylo již 10. Současná generace a tým kolem trenéra Radima Rulíka má na co navazovat. Hned v osmi případech z toho byla totiž medaile.

Éra Štvanice (1933–1959): Tady jsme byli doma 

Dalo by se říci, že tady to všechno začalo. V roce 1932 byl totiž vybudován slavný stadion na ostrově Štvanice a stejným jménem byl také pojmenován. Stalo se tak poté, co tuzemská reprezentace již pětkrát vyhrála mistrovství Evropy. 

Rok po oficiálním otevření se konalo první MS na území Česka či tehdejšího Československa. A když mluvíme o tom, že tady byla reprezentace doma, tak je to pravda: Na Štvanici se hrála čtyři MS a pokaždé z toho byla medaile pro Československo. 

Mimo čtyř hokejových šampionátů se na Štvanici hrálo i ME v basketbalu žen. Na legendárním stadionu hrály i týmy LTC Praha a později i HC APeX Praha. Ani jeden klub již neexistuje. Štvanice byla zbourána v roce 2011 kvůli havarijnímu stavu. 

Zimní stadion Štvanice (1933–2011) | Zdroj: Pavel Mazáč / CNC / Profimedia

​Mistrovství světa v roce 1933 

Místo konání: Štvanice, Praha
Umístění Československa: 3. místo 
Soupiska Československa: Jan Peka, Karel Vorel – Jaroslav Pušbauer, Wolfgang Dorasil, Zbyněk Petrs, Jan Michálek – Jiří Tožička (C), Josef Maleček, Karel Hromádka, Alois Cetkovský, Tomáš Švihovec, Oldřich Kučera, Hans Mattern
Nejproduktivnější domácí hráč: Josef Maleček (10+3)

První mistrovství světa na československém území v historii přivítalo do Prahy hned 12 reprezentací. Deset mužstev bylo rozlosovaných do třech základních skupin, zbývající Kanada a USA byly přímo nasazeny do čtvrtfinále.

Čechoslováci ve skupině skončili první se skóre 13:2, největší výhra 8:0 se urodila nad Rumunskem. Ve čtvrtfinálové skupině se urodily dvě výhry 1:0 nad Švýcarskem a Polskem. S USA přišla jasná porážka 0:6. 

V semifinále domácí padli s Kanadou, kterou reprezentoval tým Toronto National Sea Fleas. Čechoslováci pak vybojovali nad Rakouskem historicky druhou bronzovou medaili v historii. Poprvé v historii se také měnil mistr světa, kanadskou dominanci ukončili Američané.

Mistrovství světa v roce 1938

Místo konání: Štvanice, Praha
Umístění Československa: 3. místo 
Soupiska Československa: Bohumil Modrý, Antonín Houba – František Pácalt, Jaroslav Pušbauer, Jan Michálek – Ladislav Troják (C), Josef Maleček, Oldřich Kučera, František Pergl, Alois Cetkovský, Jaroslav Císař, Oldřich Hurych, Zdeněk Jirotka, Drahoš Jirotka
Nejproduktivnější domácí hráč: Josef Maleček (1+5)

Národní týmy se na Štvanici proháněly o dalších pět let později a hned čtyři hráči si pamatovali bronzový úspěch z roku 1933. Nejproduktivnějším hokejistou byl opět Josef Maleček a v brance stál legendární brankář Bohumil Modrý, který se později stal obětí komunistického režimu. 

Československý výběr dal sice v základní skupině jediný gól, ale přesto šel do čtvrtfinále ze druhého místa s jedním vítězstvím. Právě čtvrtfinále pak domácí tým ovládl, zapsal dvě výhry a snil o prvním finále v historii. Stopku ale vystavili Britové, kteří vyhráli 1:0. 

V boji o bronz se pak udál souboj mezi Československem a Německem, který dopadl pro domácí reprezentaci jasným výsledkem 3:0. Šlo navíc o předposlední duel obou reprezentací před vypuknutím druhé světové války. Další souboj se po MS 1939 udál až v roce 1952. 

Mistrovství světa v roce 1947: První pováleční mistři světa

Místo konání: Štvanice, Praha
Umístění Československa: 1. místo 
Soupiska Československa: Bohumil Modrý, Zdeněk Jarkovský – Josef Trousílek, Vilibald Šťovík, František Pácalt (C), Miroslav Sláma, Miloslav Pokorný – Ladislav Troják, Vladimír Zábrodský, Stanislav Konopásek, Josef Kus, Jaroslav Drobný, Karel Stibor, Václav Roziňák, Vladimír Bouzek
Nejproduktivnější domácí hráč: Vladimír Zábrodský (29+2)

Po hrůzách a bolestech druhé světové války bylo domácí mistrovství světa jednou z vzpruh a radostí československého obyvatelstva. V roce 1947 se hrálo opět na Štvanici a turnaj vstoupil do historie hned z několika důvodů. 

Šance domácího národního týmu šly hned nahoru, neúčastnila se totiž Kanada a společně se Švédskem byli Čechoslováci velkým favoritem. Nakonec k prvnímu titulu v historii pomohlo i velké štěstí. 

Turnaj se už hrál formátem každý s každým a mistrem světa se stal tým s největším počtem bodů. Čechoslováci si otevřeli střelnici: 24 gólů dali Belgii, 23 Rumunsku, 13 Rakousku a 12 Polsku. V předposledním utkání proti Švédsku se mohlo slavit, ale přišla prohra 1:2. 

Nikdo nepochyboval o tom, že se Švédové nestanou mistry světa. Novinové titulky už s tím počítají, hráči dostávají telegram od krále, ale...

V posledním utkání museli domácí spoléhat na výhru Rakouska nad Švédskem a zároveň musel tým trenéra Buckny porazit USA. Oboje se zázračně stalo a v Praze se slavil první titul mistrů světa. Legendární Vladimír Zábrodský dal na turnaji 29 gólů, což je do dnešního dne rekordem jednoho šampionátu. 

Podobný tým uspěl i na MS o dva roky později, jejich osud ale hodně ovlivnili komunisté. Na MS v roce 1950 neodcestovali a byli po vykonstruovaném procesu zatčeni a později i odsouzeni. Bohumil Modrý, který nebyl v té době už členem reprezentace, dostal dokonce trest na 15 let. 

Mistrovství světa v roce 1959: Poslední štvanický tanec

Místo konání: Praha (Štvanice), Bratislava, Brno, Ostrava, Mladá Boleslav, Kladno, Kolín, Plzeň
Umístění Československa: 3. místo 
Soupiska Československa: Vladimír Nadrchal, Jiří Kulíček – Karel Gut (C), František Tikal, Rudolf Potsch, Stanislav Bacílek, Jan Kasper – Ján Starší, Karol Fako, Miroslav Vlach, Jaroslav Volf, Jozef Golonka, Jaroslav Jiřík, Bohumil Prošek, František Vaněk, Josef Černý, Miroslav Rys
Nejproduktivnější domácí hráč: Jozef Golonka (7+4)

Až za dalších dvanáct let se obyvatelé hlavního města dočkali dalšího velkého turnaje na jejich území. Nyní se ale hrálo také v Bratislavě, Brně, Ostravě, Mladé Boleslavi, Kladně, Kolíně a v Plzni. 

Československá reprezentace sehrála základní skupinu v Bratislavě a neporazila pouze Kanadu. Ve finálové skupině přišly jasné výhry nad Švédskem a Finskem, ale kvůli prohrám se Sovětským svazem a USA se hrálo jen o třetí místo. 

V posledním utkání Češi překvapivě zdolali již na Štvanici mistry světa z Kanady a devátý cenný kov z mistrovství světa byl doma. Štvanice tak pro Československo přinesla i čtvrtou medaili. Byl to poslední šampionát, který se na legendárním plácku odehrál. 

Související obsah

​Zlaté časy v Holešovicích (1972–1992)

Štafetu po Štvanici přebrala legendární holešovická Sportovní hala, která vystřídala hned několik jmen a názvů. Až deset let po otevření se ale dočkala premiérového MS a hned došlo k přerušení jedné "nekonečné" série. 

Hned třikrát v řadě byla Sportovní hala svědkem finále s českým týmem a dvakrát se Praha radovala z domácího zlata. Stejně jako v případě Štvanice se v Holešovicích hrálo čtyřikrát a pokaždé s medailí pro Československo. 

Mistrovství světa v roce 1972: Nadvláda Sborné je u konce! 

Místo konání: Sportovní hala ČSTV, Praha
Umístění Československa: 1. místo 
Soupiska Československa: Jiří Holeček, Vladimír Dzurilla – Oldřich Machač, František Pospíšil (C), Josef Horešovský, Jiří Bubla, Rudolf Tajcnár, Milan Kužela, Vladimír Bednář – Jan Klapáč, Jaroslav Holík, Jiří Holík, Jiří Kochta, Václav Nedomanský, Július Haas, Vladimír Martinec, Ivan Hlinka, Bohuslav Šťastný, Josef Paleček, Richard Farda
Nejproduktivnější domácí hráči: Jan Klapáč a Václav Nedomanský (9+6)

Po 23 letech se československá hokejová reprezentace dostala zpátky na hokejový vrchol. A opět to mělo velký společný a politický podtext, vždyť se v Praze hrálo necelé čtyři roky po vpádu sovětských vojsk do naší země.

Sověti tehdy vyhráli MS devětkrát v řadě a v Praze si brousili zuby na desátý titul. Čechoslováci ale stále měli v sobě okupaci a neplánovali padnout. Domácí reprezentace dominovala, devětkrát vyhrála a jednou remizovala. Klíčová byla výhra nad Sověty v předposledním utkání. 

Následně se mohlo slavit. Čechoslováci získali první titul po 23 letech a ještě nad svým největším rivalem. Sladší to bylo především v tom, že se hrálo v Praze, kde čtyři roky zpátky řádily tanky. 

Mistrovství světa v roce 1978: Zlatý hattrick nevyšel 

Místo konání: Sportovní hala ČSTV, Praha
Umístění Československa: 2. místo 
Soupiska Československa: Jiří Holeček, Jiří Crha – Jiří Bubla, Milan Kajkl, Oldřich Machač, Miroslav Dvořák, František Kaberle, Jan Zajíček, Milan Chalupa – Vladimír Martinec, Jiří Novák, Bohuslav Ebermann, Pavel Richter, Ivan Hlinka (C), Jaroslav Pouzar, Marián Šťastný, Peter Šťastný, Milan Nový, Josef Augusta, František Černík
Nejproduktivnější domácí hráč: Ivan Hlinka (4+10)

Pražské kouzlo nyní nezafungovalo. Mohl se tu slavit zlatý hattrick, ale stopku vystavili Sověti, ale že to bylo sakra vyrovnané. Čechoslováci ovládli základní skupinu, ve které ani jednou neprohráli a šlo se do finále, kam postoupily čtyři nejlepší celky. 

Hrálo se formátem každý s každým a ve finální skupině mělo Československo i Sovětský svaz stejný počet bodů. Rozhodl ale počet vstřelených branek, kterých měli Sověti o sedm více.

Československo tak získalo stříbro a jednalo se o šestý cenný kov v řadě. Dvakrát z toho bylo zlato, třikrát stříbro a jednou bronz. Hned pětkrát se rozhodovalo mezi naší reprezentací a tehdejším Sovětským svazem.  

Československá reprezentace z roku 1978 | Zdroj: Profimedia.cz

Mistrovství světa v roce 1985: Opět mistři světa 

Místo konání: Sportovní hala ČSTV, Praha
Umístění Československa: 1. místo 
Soupiska Československa: Jiří Králík, Jaromír Šindel – Jaroslav Benák, Eduard Uvíra, Arnold Kadlec, Miloslav Hořava, Antonín Stavjaňa, František Musil, Radoslav Svoboda – Vincent Lukáč, Dárius Rusnák (C), Igor Liba, Jiří Hrdina, Vladimír Růžička, Pavel Richter, Jiří Lála, Dušan Pašek, Jiří Šejba, Oldřich Válek, Vladimír Kameš, Michal Pivoňka, Petr Rosol
Nejproduktivnější domácí hráč: Jiří Lála (8+5)

Jednadvacetiletý Vladimír Růžička a zkušenější lídři Pavel Richter, Jiří Hrdina, Vladimír Kameš, Petr Rosol, Michal Pivoňka, ale hlavně hrdina pražského publika Jiří Šejba. To byl jen zlomek kádru pro světový šampionát v roce 1985, který chtěl opět vstoupit do dějin. 

Od roku 1978 opět vládla pouze a jen Sborná, její kralování chtěla ukončit nahecovaná domácí reprezentace, které se v Praze pokaždé dařilo. Čechoslováci ovšem v základní skupině skončili až čtvrtí. Tým ale postoupil do finálové skupiny, kam se výsledky nepřenášely. 

A začala jízda. Jakoby přišel úplně nový tým. Nejdříve si po brankách Vladimíra Růžičky a Dušana Paška československý výběr poradil se Sověty. Nepomohla ani obávaná lajna ve složení Makarov–Larionov–Krutov. Následně tým trenéra Bukače a Neveselého rozstřílel USA 11:2. 

Dvě výhry měla na svém kontě Kanada i československý tým. Šlo se do velkého finále. Kdo ovládl finále, stal se mistrem světa. Kanadě se to v té době nepovedlo dlouhých 24 let. 

Proti Československu stály budoucí hvězdy až legendy kanadského hokeje: Scott Stevens, Mario Lemieux či Ron Francis. Show si ale pro sebe ukradl Jiří Šejba z Pardubic. Ten dal hattrick a i díky němu Československo vyhrálo 5:3. Šestý titul mistrů světa byl doma a hned polovina z nich se urodila v Praze. 

Mistrovství světa v roce 1992: V Praze i poosmé s medailí na krku 

Místo konání: Sportovní hala, Praha
Umístění Československa: 3. místo 
Soupiska Československa: Petr Bříza, Oldřich Svoboda, Milan Hnilička – Drahomír Kadlec, Leo Gudas, Róbert Švehla, Bedřich Ščerban, Richard Šmehlík, František Musil, Jiří Jonák – Otakar Janecký, Tomáš Jelínek (C), Ladislav Lubina, Petr Rosol, Robert Lang, Kamil Kašťák, Petr Hrbek, Richard Žemlička, Peter Veselovský, Igor Liba, Robert Reichel, Patrik Augusta, František Procházka
Nejproduktivnější domácí hráč: Tomáš Jelínek (4+5)

Po sedmi letech se světový šampionát do holešovické arény vrátil, naposledy ve své historii. A už se vše blížilo moderní době, kdy nebudou do finále stále postupovat Rusové či Kanaďané. 

Československo skončilo v šestičlenné základní skupině na druhém místě a šlo ve čtvrtfinále na Američany. Po první třetině to bylo již 4:0 a v polovině duelu svítil stav 6:1. Snadný postup ze čtvrtfinále byl vykoupen bolestivým semifinále. 

Nad Finskem totiž domácí výběr ještě necelé dvě minuty před koncem vedl 2:1, ale pak srovnal Laukkanen a v nájezdech uspěl severský stát, který vůbec poprvé v historii měl jistou medaili z MS. Třetí třetinu duelu ovšem ovlivnil divák, který vhodil puk na led v době, kdy Československo skórovalo. Kvůli tomu gól neplatil. 

V boji o bronz svěřenci Ivana Hlinky vyzvali překvapivě Švýcarsko, které se ve čtvrtfinále vyhnulo Švédsku, Kanadě i Rusku. Československo sice ztratilo vedení 2:0, ale přesto se doma radovalo i poosmé v řadě. Utkání skončilo výhrou 5:2. 

Moderní éra bez medaile (2004 a 2015) 

V roce 2004 se otevírá moderní Sazka Arena (později O2 aréna), která má na další dekády sloužit jako nový domov hokejové Slavie a české hokejové reprezentace. To první úplně nevyšlo, ale druhý fakt platí i nadále. Jakoby ale nový stánek byl spíše prokletím. 

Již dva šampionáty odehrála hokejová reprezentace v Libni. Jednou z toho byla bolestivá porážka s USA na nájezdy, o jedenáct let později sice poslal Jaromír Jágr ikonickým gólem Čechy do semifinále, ale v bojích o medaili nedal tým trenéra Vladimíra Růžičky jediný gól. 

Sazka Arena (nyní O2 arena) v roce 2004 | Zdroj: LEBEDA PAVEL / CNC / Profimedia

Mistrovství světa v roce 2004: Prahu rozesmutnily nájezdy 

​Místo konání: Sazka Arena, Praha
Umístění Československa: 5. místo 
Soupiska Československa: Roman Čechmánek, Tomáš Vokoun, Dušan Salfický – Jaroslav Špaček, Roman Hamrlík, Jan Hejda, Jan Novák, Jiří Šlégr, František Kaberle, Martin Škoula, Radek Hamr – Petr Průcha, Jiří Dopita, Josef Beránek, Michal Sup, David Výborný, Jaromír Jágr, Martin Straka, Václav Prospal, Radek Dvořák, Martin Ručinský, Martin Havlát, Jan Hlaváč, Milan Kraft, Jaroslav Hlinka
Nejproduktivnější domácí hráč: Jaromír Jágr (5+4)

Pořádně nabitý kádr dorazil do Prahy a cíl by jasný – napodobit své předchůdce a po devatenácti letech opět oslavit domácí titul pro mistra světa, a tak trochu pokřtít novou moderní halu. Osud to chtěl ale trochu jinak. 

Češi měli velmi schůdnou základní skupinu, kterou propluli bez ztráty kytičky a postupně si poradili s Lotyšskem (3:1), Kazachstánem (7:0) a Německem (5:1). Postoupilo se do osmifinálové skupiny, kde Češi přidali výhry nad Rakouskem a Švýcarskem. Kanadu pak přejeli jasně 6:2. 

Ve čtvrtfinále se šlo na Američany, kteří v ostravské skupině byli čtvrtí. Nikdo nepochyboval o tom, že Češi míří do semifinále a k cenným kovů. Jenže... 

Národní tým sice vedl nad USA 2:0 po brankách Martina Škouly a Jaromíra Jágra, ale zámořský celek srovnal a v nájezdech rozhodl Andy Roach. Sen o domácí zlatu se rozplynul. Totožná situace se stejným vývojem se stala o rok později, tehdy ale Češi zvítězili a došli si pro zlato.

Smutní Češi po prohře ve čtvrtfinále na MS 2004 | Zdroj: Pavel Mazáč / CNC / Profimedia

Mistrovství světa v roce 2015: Jágrův Titanic na medaili opět nestačil 

​Místo konání: O2 arena, Praha
Umístění Československa: 4. místo 
Soupiska Československa: Ondřej Pavelec, Jakub Kovář, Alexandr Salák – Jan Hejda, Ondřej Němec, Jan Kolář, Jakub Krejčík, Petr Čáslava, Michal Jordán, Jakub Nakládal – Roman Červenka, Jiří Novotný, Tomáš Plekanec, Vladimír Sobotka, Jakub Klepiš, Martin Zaťovič, Petr Koukal, Jan Kovář, Tomáš Hertl, Jaromír Jágr, Radek Smoleňák, Michal Vondrka, Martin Erat, Jakub Voráček, Dominik Simon
Nejproduktivnější domácí hráč: Jakub Voráček (3+7)

Zatím poslední představení, které Praha v rámci světového šampionátu pamatuje. Jan Hejda a Jaromír Jágr si ještě pamatovali výsledek starý jedenáct let a chtěli se postarat o to, aby se něco podobného neopakovalo. 

Češi na začátek turnaje sehráli šílený zápas se Švédskem. Domácí sice ve třetí třetině prohrávali 2:4, ale zvládli otočit na 5:4. Ani to ale nestačilo a duel nakonec skončil výhrou severské země v nájezdech. 

Národní tým ve skupině pak ještě padl s Kanadou a do čtvrtfinále šel ze třetího místa, což znamenalo souboj s druhým celkem ostravské skupiny. To bylo Finsko s brankářem Rinnem a nakonec se udál jeden z nejlepších zápasů novodobé české historie. 

Češi šli do vedení již v 9. minutě, to se trefil Jan Kovář. Finové sice otočili, ale na 2:2 srovnal v přesilovce povedeným bekhendem Jágr, který se pak podepsal asistencí pod druhý gól Kováře. 

Hokejisté Suomi srovnali z hokejky mladičkého Barkova. No a pak to přišlo... Jaromír Jágr se necelých pět minut před koncem třetí třetiny obtočil kolem branky, vystřelil a rozhodl o výhře. Ruce dal do vzduchu a před burácející O2 arenou ho chytil Michal Jordán. Prostě Titanic. 

Jaromír Jágr slaví gól ve čtvrtfinále MS (2015) | Zdroj: Michal Beránek / CNC / Profimedia

Velkou euforii a diskuzi o tom, že by se měla Jaromíru Jágrovi postavit socha, vystřídaly zmar a ​bezmoc. V boji o finále totiž Češi nedali jediný gól hvězdné Kanadě. Podobně to dopadlo i v duelu o třetí místo s USA.

Češi tak podruhé v řadě nezískali na domácím ledě v Praze medaili z MS a letos už to bude 39 let od posledního cenného kovu v Praze. Jestli se bude měnit historie se dozvíme v následujících třech týdnech. 

TN.cz

Sledujte Nova Sport na Oneplay.cz

K tématu Hokej

Další zprávy k tématu

Související témata

Důležité Události