Letošní ročník světového šampionátu zažil bezesporu po šesti letech (od éry Fina Miky Häkkinena) opět velké drama - Španěl Fernando Alonso obhájil titul mistra světa o pouhých třináct bodů před Němcem Michaelem Schumacherem.
Na Velké ceně Brazílie - závěrečném dílu letošního šampionátu potřeboval Alonso získat jediný bod. Španělský pilot stáje Renault aniž by předjel za celý závod jediného soupeře, obsadil nakonec druhou pozici a v pětadvaceti letech se stal nejmladším jezdcem v historii, jemuž se vítězný double podařil. Zároveň Pohár konstruktérů zůstal stejně jako loni u Renaultu. Schumi potřeboval k titulu vyhrát a Alonso nesměl bodovat. Sedminásobný mistr světa měl ale chvíli po startu v Sao Paulu defekt a v cíli jeho 250. a posledního závodu v kariéře byl čtvrtý. Ještě na konci června po Velké ceně Kanady v Montrealu ztrácel pilot stáje Ferrari na svého soka pětadvacet bodů a mohl snít o zázraku. Jenže před předposledním podnikem Velkou cenou Japonska se na čele průběžného pořadí už ocitl sedmatřicetiletý Schumacher. Alonso překvapený určitě nebyl. I když vedl o zmíněných pětadvacet bodů, pořád odmítal, že má titul jistý. Navíc po Velké ceně v čínské Šanghaji kde přišel o celkové vedení, nařkl svůj tým Renault, že nechtěl, aby celkově zvítězil právě on. „Nepomáhají mi tolik, jak by mohli, jelikož nechtějí, abych titul mistra světa odnesl jinam," řekl mistr světa z roku 2005 a 2006. Alonso totiž po této sezóně přestoupil z Renaultu k McLarenu a vlastně už tenkrát dělal reklamu své budoucí stáji. Navíc jako dvojnásobný mistr světa by měl marketingový potencionál ještě vyšší.
Tvrdý boj byl k vidění nejenom na trati ale i v zákulisí. Sezónu provázela válka slov. „Michael Schumacher je nejnesportovnějším pilotem, který kdy jezdil závody formule 1. Jen se podívejte, kolik trestů za ty roky dostal. Tolik jich nemají ostatní ani dohromady a statistiky ukazují, že mám pravdu," prohlásil Alonso. Zároveň však jezdec stáje Renault uznal Schumacherovy kvality. „Jsou to podlé rány pod pás. Od zbabělce," řekl pro změnu na adresu Španěla Schumacherův manažer Willi Weber. A Alonso pokračoval: „Ve formuli jedna jsou obchodní a politické zájmy. Mluvíme o Schumacherovi jako o nejúspěšnějším pilotovi historie a trocha pomoci se nikdy neminula účinkem ..."
Německý pilot stáje Ferrari chtěl odejít na vrcholu a tam ještě pořád byl. I z tohoto důvodu ohlásil po Velké ceně Itálie v Monze konec kariéry a současně potěšil hned několik soupeřů ze závodního roštu formule 1. "Michael není velkým jezdcem a hrdinou, je to lhář. Až odejde, nikdo si na něj ani nevzpomene," tvrdil bývalý pilot F1 Jacques Villeneuve. V životě si Schumacher vydělal přes půl miliardy eur, přesto si z něho jeho soupeři vždycky utahovali, že je skrblík. "Michael nikdy neplatí. Jako první vystupuje z taxíku a jako poslední přichází k baru," dobíral si ho další bývalý pilot F1 Martin Brundel. Legendární už je historka z dob, kdy žil v Monte Carlu a jezdil do francouzské Nice pro levnější benzin. Na druhou stranu ročně dával dva miliony eur na charitu.
Existuje ještě jedna bláznivá varianta, a to comeback do formule 1. "Klidně si dovedu Schumachera představit, jak v roce 2008 závodí za Renault," řekl nedávno šéf F1 Bernie Ecclestone. Německá sportovní legenda ale comeback na scénu Grand Prix vyloučila.
Rekordy Michaela Schumachera v F1:
Nejvíce světových titulů: 7
Nejvíce získaných titulů za sebou: 5 (2000-04)
Nejvíce vítězství v seriálu formule jedna: 91
Nejvíce druhých míst: 43
Nejvíce dojezdů na stupních vítězů: 154
Nejvíce dojezdů na bodovaných místech: 190
Nejvíce získaných bodů v F1: 1369
Nejvíce získaných bodů za sezonu: 148 z možných 180 (2004)
Nejvíce vyhraných závodů v sezoně: 13 z 18 (2004)
Nejvíce nejrychlejších kol v sezoně: 10 z 18 (2004), dělí se s Kimim
Räikkönenem (2005)
Nejvíce stupňů vítězů v sezoně: 17 ze 17 (2002)
Nejvíce dokončených GP za sebou: 24 (Maďarsko 2001 až Malajsie 2003)
Nejvíce vyhraných GP za sebou: 7 (2004), dělí se s Alberto Ascarim (1952-53)
Nejvíce stupňů vítězů za sebou: 19 (2001-02)
Nejvíce vítězství za jeden tým: 72 (Ferrari)
Nejvíce vítězství na jednom okruhu: 8 (GP Francie v Magny-Cours)
Nejvíce pole position: 68
Nejvíce startů z prvé řady: 108
Nejvíce nejrychlejších kol v závodě: 75
Nejvíce "doublů" (vítězství po zajetí pole position): 40
Nejvíce "hattricků" (výhra, pole position a nejrychlejší kolo): 22
Nejvíce triumfů v Indianopolis a Monze: 5
Nejdelší časové rozpětí mezi prvním a posledním vítězstvím: 14 let, měsíc a
2 dny (první v belgickém Spa 30. srpna 1992 a poslední v Číně 1. října
2006).
Nepřekonané rekordy:
Nejvíce absolvovaných GP: 256 (Riccardo Patrese), Schumacher 250
Nejvíce pole position v sezoně: 14 (Nigel Mansell)
Nejvíce pole position za sebou: 8 (Ayrton Senna)
Konečné pořadí MS (po osmnácti závodech):
1. Alonso (Šp./Renault) 134 bodů
2. M. Schumacher (Něm./Ferrari) 121
3. Massa (Braz./Ferrari) 80
4. Fisichella (It./Renault) 72
5. Räikkönen (Fin./McLaren) 65
6. Button (V. Brit./Honda) 56
7. Barrichello (Braz./Honda) 30
8. Montoya (Kol./McLaren) 26
9. Heidfeld (Něm./Sauber) 23
10. R. Schumacher (Něm./Toyota) 20
Pohár konstruktérů:
1. Renault 206, 2. Ferrari 201, 3. McLaren 110, 4. Honda 86, 5. Sauber 36, 6. Toyota 35
