Poslední GP letošního seriálu se jela jako Velká cena Nizozemí a tomu odpovídal i povrch tratě, kterým byl tradičně písek. Ten tvoří drtivou většinu tratí v Holandsku a ne každý jezdec se s ním dokáže vypořádat. Pískové tratě bývají záludné, hodně fyzicky náročné a dokáží jezdce překvapit i v momentě, kdy už si žádné překvapení nepřipouští. Tratě s tímto povrchem závodníky prověří po všech stránkách a nezřídka připraví motokrosařům nejednu horkou chvilku.
Ne tak Cairolimu. Ten se na poslední závod vrátil ze svého úspěšného výletu mezi královskou třídu MX1 a opět se stal hvězdou první velikosti mezi jezdci třídy MX2.
Odstartoval sice hodně špatně a z patnáctého místa, které na něj po startu zbylo, opět „udělal" závody. Na špici první jízdy se sice bojovalo i bez Cairoliho, ale nikdo neměl nic jisté, protože hlavní útok hrozil právě od novopečeného světového šampiona. A nenechal na sebe dlouho čekat. Ital se trpělivě prokousával startovním polem vpřed a jeho ataky na před ním jedoucí jezdce byly smrtelnou pastí, do které se chytil každý, kdo nedokázal udržet nervy na uzdě a chyboval nebo nakonec sám svůj nerovný boj s italským závodníkem vzdal.
Cairoli postupoval do čela první jízdy poslední Velké ceny s buldočí zarputilostí a v Lierop, stejně tak jako mnohokrát předtím, svou snahu korunoval úspěchem.
Špatně si v první jízdě nevedl ani celkově druhý Tommy Searle. Několikrát si první místo vyměnil s Kenethem Gundersenem, než spadl na konečnou čtvrtou příčku v první jízdě, čímž ale potvrdil vysokou formu, kterou měl celou letošní motokrosovou sezonu. Stejně tak jako italský závodník, i on mohl jet v klidu, protože na jeho druhé místo v celkovém pořadí už nikdo další neměl nárok.
Životní jízda se povedla jihoafrickému jezdci Garethu Swanepoelovi, který se v první jízdě sklonil pouze před Cairolim a nebýt jeho velké školácké chyby během posledního kola, mohl první jízdu dokonce vyhrát.
Druhá jízda poslední GP měla stejného vítěze jako ta první, pouze místa za italským závodníkem byla obsazena jinými jezdci, kteří navíc v první jízdě nijak nevynikli.
Druhý skončil, k velké potěše domácích fanoušků, nizozemský borec Erik Eggens a třetí místo vybojoval Portugalec Rui Goncalves. Tommy Searle dojel sedmý a zřejmě dal přednost dojezdu bez zbytečného zranění před neúměrným riskováním, které už mu stejně výše v konečném pořadí nemohlo pomoci.
Skončil nám tedy světový šampionát 2007 v motokrosu ve třídě MX2 a tak, jak začal, tak i skončil. Suveréním vítězstvím nejlepšího muže v této kategorii a jedním z nejlepších motokrosařů světa poslední doby vůbec. Tím jezdcem je bezesporu italský závodník Antonio Cairoli, který pro příští sezonu přechází do třídy MX1 a už teď je jasné, že bude jedním z nejžhavějších kandidátů na titul Mistra světa v nejprestižnější motokrosové třídě MX1 a my se připojujeme k zástupu těch, kteří mu zisk světového šampiona ze srdce přejí.
Druhý skončil britský mladíček, teprve sedmnáctiletý Tommy Searle a třetí příčku nakonec uhájil, i při neúčasti v posledních třech podnicích, obhájce titulu Francouz Christophe Pourcel.
