Česká rychlobruslařka Martina Sáblíková má za sebou divoký víkend. V ruské Kolomně sice neobhájila titul mistryně Evropy ve víceboji, přesto si může odškrtnout další velký úspěch. Získala dílčí zlaté medaile na tratích 3 a 5 kilometrů a především, poprvé v životě byla vyhlášena nejlepší sportovkyní roku. Korunu nové královny českých sportovců převzala po Kateřině Neumannové. Na oslavy přesto nemá čas. Sotva na letišti převzala korunu pro sportovní královnu, už nabírá směr Itálie.
Doma jen na skok
Domů se se totiž Martina podívá jen na skok, i když ani to není to pravé slovo. Sotva přilétla do Prahy, už nabírá směr Itálie. A domov ve Žďáře nad Sázavou mine úplně. Ve své rodné zemi tak po zisku bronzové medaile z mistrovství Evropy stihla na letišti jen převzít korunu pro vítězku ankety o Sportovce roku. Večer se totiž usadila do vozu směr Collabo. „Hned pokračuji dál, čeká mě dlouhá cesta na další soustředění. Jedeme trénovat do Itálie. Pořád se dost přejíždí, teď nás čeká cesta do Collaba, za týden let do Norska. Ale nemáme led, takže s tím musíme počítat," prozradila svůj nejbližší program.
Korunovaci královnou sportu zaspala
Matina Sáblíková sice v Rusku neobhájila loňské evropské stříbro, přesto je ona i její trenér s výsledkem spokojena. „Obhájit pozice znamená získat jakoukoliv medaili a to se Martině povedlo," pochvaloval si po příletu z Ruska trenér Petr Novák. Byl to právě on, kdo Martině prozradil, že vyhrála titul Sportovec roku. „Dozvěděla jsem se to v neděli ráno, kdy mi trenér s květinami v rukou oznámil, že jsem vyhrála. Bylo to moc příjemné. Šla jsem totiž spát v sobotu už v osm hodin našeho času. Ráno jsem se chtěla podívat na mobil, jestli mi někdo nepsal, ale měla jsem vybitou baterku, takže jsem se to opravdu dozvěděla až od trenéra. Podlomily se mi nohy tak, že jsem si myslela, že se ani nepostavím na start, ale jak jsem vyšla z hotelu, bylo to už zase dobré," popsala Martina Sáblíková způsob, jakým se o svém triumfu v domácí anketě dozvěděla.
Soupeřky měly respekt
Hlavu tím ale nezamotala jen sobě, ale i soupeřkám. „Soupeřky si prvně myslely, že má Martina narozeniny, ale to, že jí nesu růže za to, že vyhrála Sportovce roku, se rozkřiklo hodně rychle," zavtipkoval Novák.
Sama vítězka zatím přemýšlí, kam ve své rychle rostoucí sbírce úspěchů korunku zařadí. "Už mám dost trofejí, ale korunu určitě dám někam hodně dopředu, takový titul se nezískává každý rok. Navíc nás bylo pět mistrů světa, o to to bylo těžší. Doufala jsem v první pětku, že to bude vítězství, mě nenapadlo," prohodila stále skromná rychlobruslařka. Přitom se stala vůbec nejmladší ženou, která kdy cenu pro Sportovce roku vyhrála. "Já sama bych se ale asi rozhodovala mezi Barborou Špotákovou, Šárkou Záhrobskou a Romanem Šebrlem," nadhodila, komu by ona sama dala korunu, kdyby ji nedostala sama.
Oslavu ale zatím nestihla a nijak zvlášť nepomýšlí ani na obhajobu příští rok. "Bude to těžké, atleti jedou na olympiádu a to je přece jen víc, než mistrovství světa. I kdybych zopakovala to, co loni, možná to nebude stačit," cítí Sáblíková konkurenci v blížících se olympůijských hrách v Pekingu.
Evropský bronz s cenou zlata
I když Martina neobhájila loňský titul mistryn Evropy ve čtyčboji, celá výprava se z Kolomny vrátila spokojena. "Obhájit pozici znamená aspoň získat medaili a to se Martině povedlo. I když jsme se před posledním závodem málem pohádali. Ale nakonec i to svědčí o tom, jakou má Martina vůli vyhrávat," říká trenér Novák.
Martině možná pomohlo i to, že před šampionátem v Rusku mohla alespoň chvíli trénovat doma na zamrzlém rybníku. Mezi svátky si tak alespoň rochu vyzkoušela závodění v tuhém mrazu. Na její rodné Vysočině totiž tou dobou panovaly i desetistupňové mrazy. "Všechno, co dělám, mi nějak pomáhá, i trénink na rybníku," prohlásila. Jenomže po příletu do Ruska byl i desetistupňový mráz z domova jen lehkou přípravou. "V Rusku to bylo horší. Když jsme tam přijeli, bylo osmnáct pod nulou," oklepala se při vzpomínce na ruskou zimu.
Ani po zisku medaile a titulu královny českého sportu ale nebude zahálet. Před sebou má ještě dva měsíce závodění a další výzvy. "Těším se na další závody, nejvíc asi na ty do Japonska," dodala. Možná tam překoná další ze svých světových rekordů.
