Hodiny do startu prvního závodu seriálu mistrovství světa Formule 1 kvapem ubývají. Až v neděli 16. března v Austrálii vyrazí celý závodní peloton na trať, budete díky TV NOVA a GALAXIE SPORT u toho! Do té doby se podívejme na druhý díl našeho seriálu o historii F1.
70. léta - Smrt i sláva na trati
Nástup 70. let je ve Formuli 1 spojen se soubojem dvou dnes již neexistujících stájí - Lotus a Tyrrel. Až do roku 1974 patřila první místa v šampionátech jezdců i stájí jen jim. A nejen to. S masivním vstupem médií do šampionátu se začaly rodit první hvězdy F1. Emerson Fittipaldi, Jackie Stewart, James Hunt jsou jména, která milovníkům motoristického sportu mnohé řeknou i dnes. Přesto se v 70. letech objevili ještě dva jiní závodníci, kteří nad výše jmenovanými vyčnívají. Oba pocházeli z Rakouska, oba byli mistři světa a s oběma se pojí tragické události. Rakušan Jochen Rindt se stal mistrem světa v roce 1970, oslavy si už ale neužil. Čtyři závody před koncem šampionátu při tréninku na Velkou cenu Itálie v Monze havaroval a během cesty do nemocnice zemřel. Bylo mu osmadvacet a mistrem F1 byl korunován in memoriam i díky tomu, že jeho největší konkurent Jacky Ickx nedokázal v závěrečných čtyřech závodech nasbírat tolik bodů, aby Rindta překonal.
Niki Lauda - pilot s velkým štěstím
Druhý rakouský mistr světa Niki Lauda měl více štěstí než jeho krajan. Přestože si na začátku své kariéry místa v kokpitu musel u závodních stájí kupovat, dostal se až na vrchol. Šampionem se stal poprvé v roce 1975 a nebýt těžké havárie, při níž málem uhořel, mohl o rok později svůj titul obhájit. Zápis do kronik F1 přinesla Laudovi především jeho houževnatost a neutuchající touha po vítězství. Když opouštěl s těžkými popáleninami a v kritickém stavu Nürburgring, celý svět čekal, zda Rakušan svůj těžký boj vyhraje. O to větším překvapením byl jeho návrat na trať pouhých šest týdnů po nehodě. A nejen to. Lauda jezdil výtečně a před posledním závodem sezony v Japonsku měl náskok tří bodů před Britem Huntem. Pohádkový konec se ale nekonal. Lauda kvůli silnému dešti odstoupil a Hunt se třetím místem posunul o bod před něj. O rok později už Lauda zvítězil a i když v roce 1979 kolotoč F1 opustil, za tři roky byl zpět. V roce 1984 vyhrál svůj třetí titul a o rok později definitivně skončil.
Experimenty a šestikolový monopost
70. léta ve Formuli 1 charakterizuje ještě jedna věc, totiž experimenty ve stavbě vozů a zpřísňující se bezpečností opatření. Začaly se používat pneumatiky s hladkým povrchem a Renault jako první představil vůz se šestiválcovým motorem s turbodmychadlem. S nejpodivnějším nápadem ale přišla v roce 1976 britská stáj Tyrrel, jejíž novinka P34 měla tři nápravy a šest kol. Dvě nápravy v přední části měly zvýšit přilnavost vozu a přestože s ním Jody Scheckert dokázal vyhrát Velkou cenu Švédska, po další sezoně se šestikolový stroj ze seriálu definitivně vytratil.
80. léta - Smekněte před McLarenem
Kdo ovládl F1 v 80. letech? Britové. Stáje McLaren s Williamsem získaly celkem osm titulů a jasně dominovaly. Velké automobilky navíc do F1 tlačily čím dál více peněz a na technice pracovaly stále větší týmy odborníků. Výkony motorů rostly natolik, že se přehouply přes tisíc koňských sil. Jedničkou tohoto desetiletí se ale přece jen stal McLaren, stáj, jíž založil Brit stejného jména. Ve 22 letech se stal Bruce McLaren nejmladším vítězem velké ceny a rekord držel plných 44 let. Připravil jej o něj až v roce 2003 Fernando Alonso. Původně ryze „garážová" stáj McLarena si prošla zvláštním vývojem. Její zakladatel sice v roce 1970 tragicky zahynul, přesto značka nezanikla. Naopak, o čtyři roky později vyhrála pohár konstruktérů, pak ale upadla do průměru. Zpět na vrchol ji dostal až Ron Denis, muž pod jehož rukama prožila stáj zmrtvýchvstání.
Tvrdé souboje Senny a Prosta
Stejně tvrdé souboje, jaké sváděly stáje v zákulisí, podstupovali jezdci. Objevili se noví šampióni. Alain Prost, Nelson Piquet, Nigel Mansell, Keke Rosberg, ale především Ayrton Senna. Jeden z největších talentů F1, jehož cestu za rekordy předčasně utnula smrt v roce 1994.
A byl to právě tehdy začínající mladíček Senna, kdo v 80. letech přispěl do F1 dříve nevídanými souboji, někdy až za hranicí fair play. Paradoxní je, že při síle McLarenu ve druhé polovině 80. let byl jeho největším soupeřem stájový kolega Alain Prost. Jejich nadvládu dokládá i to, že v roce 1988 oba dohromady vyhráli patnáct ze šestnácti velkých cen. Prost i Senna byli velkými individualitami a oba také bojovali o každý centimetr dráhy. V předposledním závodě roku 1989 v Japonsku dokonce jejich souboj o prvenství skončil vzájemným karambolem. Oba s obrovským náskokem vedli závod, Sena ale potřeboval vyhrát, aby si udržel naději na celkový titul. Šest kol před cílem se pokusil prudkým výpadem Prosta předjet, vozy se ale srazily. Lépe dopadl Senna, jehož traťoví komisaři vytlačili zpět na dráhu a po opravě vozu dojel do cíle jako první. Vzápětí byl ale diskvalifikován a titul tak spadl do kapsy Prostovi.
Vítězové MS Formule 1 v letech 1970 - 1989
1970: Jochen Rindt (Rakousko) Lotus-Ford
1971: Jackie Stewart (Velká Británie) Tyrrel-Ford
1972: Emerson Fittipaldi (Brazílie) Lotus-Ford
1973: Jackie Stewart (Velká Británie) Tyrrel-Ford
1974: Emerson Fittipaldi (Brazílie) McLaren-Ford
1975: Niki Lauda (Rakousko) Ferrari
1976: James Hunt (Velká Británie) McLaren-Ford
1977: Niki Lauda (Rakousko) Ferrari
1978: Mario Andretti (USA) Lotus-Ford
1979: Jody Scheckert (Jižní Afrika) Ferrari
1980: Alan Jones (Austrálie) Williams-Ford
1981: Nelson Piquet (Brazílie) Brabham-Ford
1982: Keke Rosberg (Finsko) Williams-Ford
1983: Nelson Piquet (Brazílie) Brabham-BMW
1984: Niki Lauda (Rakousko) McLaren-Porsche
1985: Alain Prost (Francie) McLaren-Porsche
1986: Alain Prost (Francie) McLaren-Porsche
1987: Nelson Piquet (Brazílie) Williams-Honda
1988: Ayrton Senna (Brazílie) McLaren-Honda
1989: Alain Prost (Francie) McLaren-Honda
Vítězové Poháru konstruktérů - MS týmů
1970: Lotus
1971: Tyrrel
1972: Lotus
1973: Lotus
1974: McLaren
1975: Ferrari
1976: Ferrari
1977: Ferrari
1978: Lotus
1979: Ferrari
1980: Williams
1981: Williams
1982: Ferrari
1983: Ferrari
1984: McLaren
1985: McLaren
1986: Williams
1987: Williams
1988: McLaren
1989: McLaren
Příště se podíváme na 90. léta a současnost - připomeneme si souboje titánů - Senna, Schumacher, Häkkinen, Alonso
Zdroje: Jones, Bruce: Encyklopedie formule 1, Brümmer, Elmar: Formule 1
