Krátké čtení nejen pro český tým
Do toho okamžiku se vešlo celých 15 let čekání. Finálová porážka se Slovenskem v roce 2002, nešťastné semifinálové prohry v prodlouženích a na nájezdy, totální propadák v Petrohradu v roce 2000 i všechna olympijská zklamání.
Rusko si takový okamžik zasloužilo. Nejen vyhrát, ale vyhrát právě takovým způsobem. Všichni příznivci hokeje se musí shodnout: Kdy jste naposledy viděli takovou vůli po úspěchu? Kdy jste naposledy viděli otočit ztracený zápas proti Kanadě? Kdy jste naposledy viděli hráče se takto radovat?
Ne, že by se loni Kanaďané, předloni Švédi nebo i naši v roce 2005 neradovali. Ale ta radost byla taková – řekněme „profesionální a samozřejmá“, bylo z ní vidět : „Vyhráli jsme, to je fajn, ale to je všechno.
Rusové se radovali od srdce. Oči jim jiskřily jak malým klukům. A ukázali všem podstatnou věc. Můžete mít skvělý tým, perfektního brankaře, deset hvězd z NHL. Ale bez srdce nevyhrajete.
Oni ho měli a chtěli konečně vyhrát! Chtěli vyhrát ze všech nejvíc. Proto jsou mistři světa.
