Státní bankrot Česku nehrozí. V Evropě vyloučen není

Co by přinesl státní bankrot? Problémy by měli všichni, kdo jsou závislí na erárních penězích, a majitelé úspor v domácí měně.

Státní bankroty nejsou výjimečným jevem a jen v posledním desetiletí jich svět několik zažil. V roce 1998 ho vyhlásilo Rusko, v roce 2001 Argentina a loni první oběť současné krize - Island.

"Státní bankrot je termín, který není úplně přesný, lepší je výraz částečná platební neschopnost. Znamená to, že stát není schopen hradit závazky, které má," vysvětluje analytik Pavel Kohout, který je mimo jiné členem poradního týmu vlády - NERV.

Jak lidi bankrot postihne? A hrozí i v Česku? Poslechněte si Pavla Kohouta.

Jak bankrot vzniká?

Stát musí financovat jednak výdaje, které mu ukládá státní rozpočet, jednak musí platit za dluhopisy, na které mu půjčily banky, jiné státy nebo mezinárodní instituce. Na deficit rozpočtu si může půjčit (vydat další dluhopisy). Státu ve špatné ekonomické situaci se ale může stát, že mu nikdo půjčit nechce, nebo věřitel požaduje příliš vysoký úrok.

Tehdy mohou přispěchat na pomoc mezinárodní finanční instituce. Ty půjčí státu za rozumný úrok a zároveň mu naordinují reformy, aby se do budoucna problémy vyřešily. Například Lotyšsku Mezinárodní měnový fond chce půjčit 7,5 miliardy eur. Požaduje ale, aby země udržela rozpočet v deficitu do 5 procent. Více TADY. Pokud pomoc nepřijde, může stát vyhlásit bankrot.

Jak se krach řeší?

"Obvykle se sejde konference věřitelů, kteří se domluví na restrukturalizaci dluhu - odloží splátky, sníží kupony dluhopisů nebo se udělá jiná podobná operace. Na příjmové straně se jedná o různé varianty zvyšování daní, a je to spojeno i s úsporným státním rozpočtem," popisuje Kohout.

Většinou se také změní kurz měny. Například v Argentině během finanční krize vláda změnila kurz pesa k dolaru z pevného 1:1 a nový 3:1. Podobně islandská koruna loni ztratila většinu své hodnoty.

Krach v eurozóně? Na to recept neznáme

Pavel Kohout nechce konkrétně jmenovat evropské země, které jsou bankrotu nejblíže. "Jsou to vesměs ekonomiky, které přijaly euro předčasně nebo které navázaly svou měnu na euro," říká.

Například Lotyšku, které by mohlo zbankrotovat už do tří měsíců, by mohla pomoci devalvace platu. Jeho kurz je ale pevně vázán na euro, což ekonomice škodí.

Podobné problémy má nyní i Řecko. "Kdyby náhodou došlo ke krachu státu, který je členem měnové unie, muselo by se to řešit nějakým novým způsobem, který ještě neznáme," upozorňuje Kohout.

V tisku se objevují i jména dalších zemí, které mají velké ekonomické problémy: mluví se o Maďarsku, Rumunsku nebo Ukrajině.