REKONSTRUKCE: Bitva o Ořechov v dubnu 1945

Fanoušci vojenství a historie si dali sraz v Ořechově u Brna. O víkendu 25. - 26. dubna si tu na vlastní kůži vyzkoušeli, jak vypadalo osvobozování moravské metropole. Na akci se přijely podívat tisíce diváků.

Na konci dubna 1945 vypadala situace německých vojsk na Moravě zle. Z východu se blížila ruská vojska a z Berlína přicházely zprávy o nezadržitelném postupu západních spojenců. Věděli, že nemají kam ustupovat, ruského zajetí se báli. Proto byly všechny boje mimořádně prudké. Jak asi vypadaly, mohli vidět diváci akce Ořechov 1945, která se odehrála v ořechovském Army Parku.

Stíhačky, vojáci, fanoušci

Organizátor Dan Urbánek říká: "Vzpomínkové oslavy se konaly k 64. výročí osvobození ČR. Naší akce se zúčastnilo téměř 300 vojáků v dobových uniformách.“ Do Ořechova zamířili nejen Češi, ale také fanoušci vojenské historie ze Slovenska, Maďarska a velká skupina uniformovaných nadšenců dorazila i z Ruska. Veškerá technika (s jedinou výjimkou) byla dobová. Objevila se tu lehká obrněná vozidla (například americký Scout), motorky se sajdkárami, těžká obrněná technika, a dokonce i létající replika Messerschmidtu Bf 109. Mezi diváky vzbudil největší nadšení plamenomet - až pět metrů dlouhé plameny budily obdiv i děs.

Členové klubů vojenské historie na akci předvedli dva scénáře. Jednalo se o střihy do bojů probíhajících v okolí Brna. Oba byly různé, lišily se nasazením techniky i počty účastníků.

Zobrazit všechny fotky (9)

Ořechov? Neznáme!

Opravdové boje o Brno probíhaly v dubnu 1945 vlastně jen u Ořechova. Jednalo se o velmi podivný konflikt, v mnoha ohledech značně pitoreskní. Do učebnic dějepisu se zapsal tím, že během něj proběhlo poslední hromadné nasazení koní v dějinách. Kozáčtí koně se zde houfně vrhali proti těžkým německým tankům. Většinou jejich útok příliš úspěchů nepřinesl; ukázalo se, že proti masovému použití automatických zbraní jsou už opravdu zastaralí. Boje v okolí Ořechova probíhaly přibližně týden, což je nečekaně dlouhá doba. Němci právě zde měli silné a dobře opevněné jednotky, navíc Rusové měli špatné informace. Jak vyplývá ze sovětských hlášení, Ořech nebyl vůbec zanesený na starých sovětských mapách. Zdá se, že Rudá armáda útočila na neexistující cíle, což komplikovalo především nasazení těžké techniky.

Opilí kozáci

Pro Němce byl Ořechov klíčovým místem – dala se z něj vést přesná dělostřelecká palba na Brno. Nasazení děl proto bylo víc než stoprocentní. Navíc skvěle využívali terén pro obranný boj. Díky tomu dokázali s poměrně malými silami čelit u Ořechova až desetinásobné sovětské přesile. Naopak sovětská vojska zde ukázala spíš odvrácenou tvář bojové morálky. Svědčí o tom například případ kozáků. Ti dorazili do Ořechova navečer 18. dubna, ale byli ve velmi podroušeném stavu. Dan Urbánek vypráví: "Sesedli z koní, usnuli po mlatech, stodolách a ani nevyslali hlídky na přední okraj fronty.“

Pod palbou kaťuší

Rusové proto v této oblasti raději masově nasadili svou nejobávanější zbraň – proslulé kaťuše. Těmi zlikvidovali nejen německý odpor, ale i většinu obce Ořechov. Když se 24. dubna po desáté hodině podařilo Rudé armádě konečně Ořechov dobýt, dostali vojáci obec jako dar: mužští obyvatelé byli pod samopaly nahnáni do obou poškozených kostelů a ráno bez vysvětlení propuštěni. Za bojů nezůstal ani jeden dům ze 640 nepoškozený, 176 budov bylo úplně zničeno a 20 místních občanů zahynulo...

Smrt a svoboda

Padlých bylo mnoho, ztráty Rudé armády sice oficiálně uvádějí 138 mrtvých, ale podle všeho jich bylo mnohem víc – odhaduje se, že jich bylo nad tisíc. Dobový tisk uváděl, že v bojích o Ořechov padlo 960 ruských hrdinů a 275 Němců. Každopádně cesta na Brno byla volná.