27. června 1945 zemřel ve vězeňské nemocnici na pražské Pankráci protektorátní prezident Emil Hácha.
Po Háchově skonu se jistě mnohým lidem ulevilo. Nejvíce si ale zřejmě oddechli soudci, kteří měli mít proces s bývalým prezidentem na starosti. Zemřela totiž jedna z nejkontroverznějších a nejproblematičtějších postav české historie 20. století.
Emil Hácha pocházel z jihočeských Trhových Svin. Po studiích na českobudějovickém gymnáziu na Univerzitě Karlově nastoupil do služeb justice, kde působil až do zvolení prezidentem. Nejvyššího postu v soudnictví dosáhl roku 1925, kdy ho prezident Masaryk jmenoval prezidentem Nejvyššího správního soudu.
Po přijetí mnichovského diktátu abdikoval 5. října 1938 prezident Československé republiky Edvard Beneš. Začala tak krátká éra takzvané druhé Československé republiky. Představitelé tohoto Němci okleštěného státu hledali, koho postaví do jeho čela.
Byla sháňka po zkušeném člověku, který by nebyl výrazným představitelem žádného politického proudu. Takového člověka čekala těžká práce plná kompromisů a útrap. Výběr padl na respektovaného soudce s evropským renomé Emila Háchu.
Ten chápal nominaci jako službu ohrožené vlasti a kandidaturu přijal. Dne 30. listopadu byl zvolen prezidentem Česko-slovenské republiky. Rok 1938 nebyl tragický jen pro demokratické Československo, ale i pro Emila Háchu samotného, protože mu zemřela milovaná manželka Marie. Háchovi známí a přátelé později shodně tvrdili, že od její smrti začal mít velké zdravotní problémy a nikdy se nedokázal s faktem, že svou manželku přežil, smířit.
Německý vůdce Adolf Hitler ihned po okupaci českého pohraničí začal připravovat další krok, kterým mělo být celkové ovládnutí Čech a Moravy. Na 14. března 1939 pozval Emila Háchu do Berlína. Tam ho podrobil těžkému psychickému nátlaku. Někteří historikové dokonce tvrdí, že mu místo posilňující injekce byla německými doktory podána omamná látka. Faktem je, že Hitler dal Háchovi na vybranou: buď bude akceptovat vstup německého vojska na zbylá území Československa a vznik protektorátu Čechy a Morava, nebo německé vzdušné síly srovnají Prahu se zemí.
Vyčerpaný Hácha, pro kterého byla vždy priorita záchrana lidských životů, Hitlerovo ultimátum přijal. Psychicky zlomený se pak vracel pomalým vlakem do rozvrácené země. Na Pražský hrad dávno před ním dorazil Adolf Hitler.
Hácha se během celého svého působení ve funkci státního prezidenta snažil ze všech sil, které mu ale rychle ubývaly, chránit český lid. Dokud to bylo možné, byl v kontaktu s lidmi v exilu. Po 17. listopadu 1939, kdy byly zavřeny vysoké školy a pozatýkány stovky studentů, se prezident zasazoval za to, aby nebyli popraveni.
Na dobových záběrech doprovází Emil Hácha Reinharda Heydricha při návštěvě speciálního vlaku, přestavěného na pojízdnou nemocnici. O několik týdnů později Heydrich zemřel na následky atentátu. Vlak dostal k narozeninám Adolf Hitler:
Ačkoli se Hácha snažil hledat kompromisní cestu, která by byla pro Čechy nejméně nebezpečná, stal se po atentátu na Reinharda Heydricha pouhou loutkou v čele státu. Tvrdá odveta připravená Adolfem Hitlerem a Karlem Hermannem Frankem v podobě poprav a vypálení Lidic a Ležáků definitivně zlomila Háchovo zdraví.
Propukla u něj těžká arterioskleróza a němečtí představitelé toho dokázali využít. Připravovali mu projevy k národu, v nichž hovořil o nutnosti loajalitě k německé říši, nechávali ho podepisovat dokumenty, aniž by věděl, co v nich stojí, a tak dále.
Nemocný Hácha tak ztratil důvěru exilové vlády a Edvarda Beneše. Proto, když bylo v roce 1945 Československo osvobozeno sovětskou a americkou armádou, byl hned 13. května 1945 zatčen na lánském zámku a dopraven do vězeňské nemocnice na Pankráci. Tam vyčerpaný 27. června 1945 zemřel.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz