MiG-21: desítky let ve službách české armády

Zdroj: Oficiální zdroj

12. července 2005 se česká armáda definitivně rozloučila s letouny MiG-21. Stroje sloužily u naší armády přes 40 let. Sovětské stíhačky vydržely i po začlenění armády do NATO.

Sovětské vedení vydalo pokyn k přípravě nové stíhačky v roce 1953. O dva roky později vzlétl první zkušební prototyp sestrojený konstrukční kanceláří Mikojan/Gurjevič. V roce 1959 se MiG-21 dostal do služeb letectva.

MiGy-21 se brzy staly součástí výzbroje i ostatních armád Varšavské smlouvy. V československé armádě se první stroje tohoto typu objevily v roce 1961.

Zdroj: Oficiální zdroj

Jejich charakteristika zněla: stíhačé určené pro použití ve dne, za dobrých povětrnostních podmínek a pro boj s cíly ve vizuálním kontaktu. Dosahoval rychlosti 2 machů, tedy dvojnásobek rychlosti zvuku.

Stíhačka charakteristická špičatým kuželem vpředu, ve kterém je ukryt radiolokátor, měla kladné i záporné stránky. Piloti si pochvalovali výkonnost, obratnost a letové vlastnosti "jednadvacítek“. K minusům se dá zařadit špatná avionika omezující využití v nepříznivých povětrnostních podmínkách, omezená nosnost zbraní a trhavin a poměrně vysoká spotřeba paliva.

MiG-21 se stal leteckou legendou, minimálně co počtu vyrobených kusů týká. Sověti poskytli licence k jeho výrobě i do jiných zemí. Například v Československu se tak v letech 1962 až 1972 vyrobily necelé dvě stovky "jednadvacítek“. Další pak přišly na svět v Číně a v Indii. Vyváženy byly do řady zemí, včetně Zimbabwe, Iráku, Íránu, Pákistánu nebo Bangladéše. Speciálně pro Vietnamskou socialistickou republiku byla vyráběna verze upravená pro provoz v tropických podmínkách.

Celkem továrny opustilo přes deset tisíc MiGů-21. Více strojů jednoho typu má na kontě jen transportní letoun C-130 Herkules a letouny masově produkované za druhé světové války. Během výroby se letouny neustále vylepšovaly a zdokonalovaly, vzniklo tak mnoho vývojových typů ve čtyřech generacích. Zlepšovala se hlavně elektronika, zbraňové systémy, k trupu se umísťovaly přídavné nádrže.

Ani veškerá vylepšení ale s postupem času nepomohla, padlo i mocenské impérium Sovětského svazu. Přišel proto čas, kdy byly "jednadvacítky“ prostě zastaralé a jejich provoz nehospodárný. Proto musely MiGy-21 po čtyřiačtyřiceti letech skončit i v české armádě.

12. července 2005 vyletělo pět armádních MiGů-21 na české nebe úplně naposledy. Rozlučkový let vystartoval v Čáslavi. Letouny se ukázaly nad Plzní, Pardubicemi, Náměští nad Oslavou a přistály na základně v Přerově. Symbolicky je doprovázel jejich nástupce, letoun JAS 39 Gripen.