SROVNÁNÍ: Jak se cestovalo za komunistů a dnes

Zdroj: oficiální zdroj

Po sametové revoluci se otevřely hranice. Jak jsme toho dokázali využít?

Cestovat svobodně za hranice - to byl před listopadem pro spoustu lidí jen sen. Tu možnost jsme dostali a teď si ji pořádně užíváme.

Pět cestovek a šlus

Do roku 1989 bylo v tehdejším Československu povoleno pouze pět státních cestovních kanceláří: Čedok, Sportturist, CKM (Cestovní kancelář mládeže), Rekrea a Autoturist. Cestovní kanceláře v té době prodávaly v drtivé většině pouze zájezdy do zemí socialistického bloku - cestování na "západ" bylo pořádně omezeno všemožnými příkazy a zákazy.
 

Soči, Rujana a Zlaté písky

Čechy stejně jako dnes nejvíc lákalo moře. Výběr bohužel nebyl velký. Nejvíc turistů s cestovními kancelářemi cestovalo do Německé demokratické republiky a do Sovětského svazu. Populárním přímořským letoviskem českých turistů v Sovětském svazu bylo například Soči na Krymu u Černého moře. V Německu jsme si užívali chladného moře s medůzami a invazemi berušek na Rujaně a na Usedomu. Tam mohli Češi obdivovat i něco jinak nevídaného - nahá těla na nudistických plážích FKK.

Zdroj: oficiální zdroj

Dalšími destinacemi, kam čeští turisté často jezdili na dovolenou, bylo Bulharsko a Rumunsko. Světlou výjimkou se stalo období od roku 1962 do roku 1972, kdy byla možnost podívat se i do Jugoslávie, pak se však jugoslávský režim přiklonil k Západu a cesty českých turistů do Jugoslávie byly následně velmi omezeny.

Podezřelá je i cesta na východ

Čechoslováci se však i na východ dostávali jen s obtížemi. Jakékoliv cesty byly podezřelé, a proto znesnadňované. Co kdyby občan při návštěvě SSSR zjistil, že tato země není takový ráj, jak se nám tvrdilo? Proto na cesty do Polska nebo do Sovětského svazu bylo třeba zvacího dopisu. Cestovní kanceláře v té době sice nabízely i zájezdy na Západ, avšak bylo potřeba vystát frontu přes noc se spacákem nebo mít v cestovní kanceláři "dobré známé". Ani tehdy však ještě nebylo vyhráno. Tzv. devizový příslib, který byl podmínkou pro cesty na Západ, se uděloval jen "politicky spolehlivým lidem"

Doma je nejlíp

Zdaleka nejčastěji tak Češi trávili dovolenou v tuzemsku, nejraději na chatách a chalupách. Díky tomu jsme získali neuvěřitelné množství domácích ubytovacíh zařízení, které nám ve světě dodnes závidí. Obrovské oblibě se těšilo i cestování do kempů a vůbec kolektivní dovolené.

Jejich organizaci měl na zodpovědnost odborový svaz ROH a jak to tam vypadalo, docela dobře ukazuje série filmů s revizorem Andělem. Mimo jiné - tento zájezd se dá objednat i dnes díky zájmu o tzv. retroturistiku.

Konkrétní srovnání cen zájezdů rok 1990 vs. 2009 :

1) týden vlastním autem v Chorvatsku:
 V roce 1990, 1997 a 2009 vychází v apartmánu přibližně na 3000 Kč na osobu

2) poznávací autobusový zájezd do Paříže:
V roce 1990 stál cca 4 000 Kč/os., v roce 1997 i 2009 cca 5000 Kč/os. Ve skutečnosti se ovšem nejedná o zdražení, jelikož zatímco v roce 1990 Češi cestovali starými autobusy a bydleli v nejlevnějším ubytovacím zařízení, nyní je standardem luxusní autobus s televizí a klimatizací a bydlí ve slušných hotelech. 

3) týden letecky v Egyptě:
V roce 1990 cca 25 000 Kč/os., v roce 1997 klesla cena na cca 17-18 tis. Kč/os., v roce 2009 je cena již kolem 13 000 Kč/os.

4) týden u moře v Itálii autobusem:
Jak v roce 1990, 1997 a 2009 vychází v apartmánu přibližně na 5000 Kč na osobu, na jihu Itálie přibližně 6 000 Kč/os.

5) letenka Praha - Paříž - Praha:
V roce 1990 stála přibližně 11 000 Kč včetně poplatků, dnes se stejná letenka prodává i za cca 4000 Kč včetně poplatků. Dá se tak všeobecně říci, že cena letenek klesla oproti začátku 90. let téměř o dvě třetiny.