NEJ 09: Prasečí chřipka, povodně i politický Kocourkov. HLASUJTE

Zdroj: TN.cz

Rok 2009 byl na domácí scéně nabit důležitými událostmi. Životem v Česku hýbala především politika.

1. Pád Topolánkovy vlády

ČSSD vyvolala 24. března hlasování o důvěře vládě. K pátému pokusu o svržení vlády se levice rozhodla poté, co se provalilo, že se premiérův přítel Marek Dalík přimlouval za šetrný postup České televize při natáčení reportáže o kauze poslance Petra Wolfa. Ten byl podezřelý ze zpronevěry a jako "přeběhlík" od ČSSD byl coby další hlas pro kabinet důležitý.

Jaké byly ty nejdůležitější události u nás i v zahraničí? Podívejte se.

Hlasování nakonec opozice těsně vyhrála díky hlasům Vlastimila Tlustého a Jana Schwippela (původně z ODS) a Věry Jakubkové a Olgy Zubové (vyloučené ze Strany zelených). Skóre pro odvolání bylo nejtěsnější možné: proti Topolánkovi se postavilo 101 poslanců.

Po vyslovení nedůvěry se rychle ukázalo, že opozice sice vládu svrhla, neměla ale podporu pro sestavení nového kabinetu. Postupně se tedy rodil scénář, podle něhož by se měly na podzim vyhlásit předčasné volby a k nim měla zemi dovést nestranická vláda. Už za pár dní se dohodli představitelé ODS, ČSSD a Strany zelených na osobě nového premiéra, stal se jím dosavadní předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer.

Členy do týmu mu dodaly ČSSD (8 jmen), ODS (6 jmen) a Strana zelených (2 jména). Lidovci se na vládě podílet odmítli. Vláda byla jmenována na státní svátek 8. května a důvěru dostala v neděli 7. června.

I když se Fischerův tým zhostil svých povinností v Evropě velmi dobře, ostudu, kterou Česko utržilo, vyžehlit nemohl.

2. Zrušené parlamentní volby

Fischerův tým měl být původně ve funkci jen do podzimu, kdy strany chtěly uspořádat parlamentní volby – podobně jako v roce 1998. Plány jim ale zkřížila česká ústava a poslanec Miloš Melčák. Ústava počítala s tím, že se Sněmovna může rozpustit jen po několika neúspěšných pokusech o sestavení vlády či po jiných složitých procedurách. Samorozpuštění, na němž se zákonodárci dohodli, neupravovala.

Už v červenci prezident Václav Klaus podepsal zákon, podle něhož měly být volby na začátku října. K tomuto datu také politické strany směřovaly předvolební kampaň, kterou v létě spustily. V ní nechyběly ani bizarní nápady.

Na nestandardní zkrácení funkčního období poslanců si ale Ústavnímu soudu na konci srpna postěžoval Miloš Melčák a soudci mu rychle dali za pravdu. Volby nejdříve pozastavili a poté po veřejném slyšení v polovině září zrušili.

Politici okamžitě začali vymýšlet, jak volby co nejdříve stihnout. Jako reálný termín se stál začátek listopadu. Strany naplánovaly obecnou změnu ústavy, kterou během jediného pátku protlačily oběma komorami parlamentu a prezident ji podepsal ještě o víkendu.

V úterý 15. září, kdy se v souladu s touto změnou ústavy měli poslanci rozpustit, předvolební Kocourkov vyvrcholil: ČSSD z plánu vycouvala. Jiří Paroubek, který ještě před víkendem dštil síru na každého, kdo by chtěl listopadový termín zhatit, rozhodnutí vysvětlil tím, že se bojí dalšího zrušení voleb Ústavním soudem; pro vlastní straníky měl ale i konspirativnější teorii.

V reakci na toto rozhodnutí předseda ODS Mirek Topolánek složil poslanecký mandát a strany se dohodly, že volby budou až na jaře. Způsobilo to komplikace i týmu Jana Fischera, z něhož odešel ministr životního prostředí Ladislav Miko – musel se vrátit za povinnostmi do Bruselu.

3. Červnové eurovolby

V době, kdy se Fischerovi ministři rozkoukávali v úřadech, v Česku vrcholila předvolební kampaň. Atmosféru klání o pětiletý mandát evropských poslanců určila především takzvaná vajíčková kampaň vedená mladými lidmi proti předsedovi ČSSD. "Ano, udělali jsme to, protože Paroubek lže a my už jsme se nemohli dívat na to, jak to lidi poslouchají a ještě si berou balonky," řekl Lukáš Botka, který lavinu "vrhačů" spustil hozením vejce na mítinku v Kolíně.

Několikatýdenní vlna vajíčkových útoků, které směřovaly na Jiřího Paroubka, vyvrcholila 27. května v Praze na Smíchově. Mezitím ČSSD obviňovala politické ODS, že si útoky objednala; strana i organizátoři protestů tato obvinění odmítali.

Zobrazit všechny fotky (32)

Eurovolby o prvním červnovém víkendu nakonec skončily poněkud překvapivým vítězstvím ODS. Občanští demokraté poslali do Bruselu devět zástupců, zatímco ČSSD jen sedm. Podle analytiků straně modrých ptáků pomohla nízká volební účast: k urnám přišlo jen něco přes 28 procent voličů.

Profily českých europoslanců najdete TADY.

Mezi poražené patřila především Suverenita Jany Bobošíkové, která měla k Evropskému parlamentu se ziskem 4,26 procent nejblíže, Strana zelených, která utrpěla totální debakl a získala jen málo přes dvě procenta, a Demokratická strana zelených, která utratila bezkonkurenčně nejvíc peněz za každý získaný hlas: i přes masivní kampaň pro Olgu Zubovou hlasovalo necelých 15 tisíc lidí.

4. Červnové a červencové povodně

Letos se Českem přehnaly třetí nejtragičtější povodně v historii samostatného státu. Zemřelo při nich patnáct lidí. Od velkých záplav z let 1997 a 2002 se ale lišily svou povahou. Místo pozvolného zatopení obrovského území se jednalo většinou o velmi intenzivní rychlé přívaly vody, omezené jen na malé území.

Celkové škody způsobené letošními povodněmi lidem, obcím nebo státu odhadla vláda na 8,5 miliardy korun. Stát se kvůli povodním zadluží o 7 miliard.

První povodně postihly Novojičínsko koncem června. O život tam přišlo v prvních hodinách 11 lidí, později k nim přibyl dvanáctý a třináctý.

Ve stejné době stoupaly hladiny i v jižních Čechách, kde stav nebezpečí platil až do 9. července. Řádění živlu tu nepřežil vodák, který se na Českokrumlovsku s raftem vydal na rozvodněnou řeku. S velkou vodou se potýkala i jižní Morava.

Začátkem července záplavy udeřily na severu Čech. Tam si také vyžádaly patnáctou oběť. O život v Benešově nad Ploučnicí přišla žena, která pomáhala vozíčkářce ohrožené velkou vodou.

Z povodní se jen těžko vzpamatovávalo mnoho domácností i v případě, že neztratily žádného člena rodiny. Jiří Holub s Jeseníku nad Odrou zachránil svou rodinu jen díky tomu, že ji vysekal stropem zaplaveného domu.

Manželům Janíkovým z Nového Jičína voda zničila dům, který byl dokončený teprve týden. Manželé Hesovi zase přišli o střechu nad hlavou a s ní i o všechno, co měli.

Kuběnovi z Kunína na Novojičínsku přišli o vše, protože jim pojišťovna nechtěla dům pojistit. Rodina Randusových zase po zničení domu skončila se třemi dětmi ve školní šatně.

Rodinu z Poříčí u Přibyslavi letos povodně zaplavily hned třikrát. Lidský hyenismus nejhrubšího zrna zažila rodina Havlíčkových z Markvartic na Děčínsku, kterou někdo okradl po povodni o poslední peníze.

Podívejte se i na zpověď hasiče, který dobrovolně vyrazil do zaplavených oblastí pomáhat. Lidé na pomoc vytopeným poslali miliony korun, většinu škod ale bude hradit stát.

5. Epidemie prasečí chřipky

Především konec roku poznamenává rostoucí nervozita kolem nového chřipkového viru A(H1N1). Nemoc, která se začala šířit na jaře především v Mexiku a USA, do Česka dorazila poměrně pozdě.

Preventivní opatření zavedlo letiště Ruzyně 27. dubna, až 25. května laboratoř potvrdila infekci u pilota, který přiletěl z New Yorku. O deset dní později přibyl druhý nakažený a pak začal počet případů pozvolna růst. V listopadu už prasečí chřipka převažovala nad běžnou sezónní infekcí.

Opravdové problémy začala infekce působit až na podzim. Na konci října se nakazilo naráz 16 studentů z Budějovic, v polovině listopadu onemocněla velká část studentů chebského gymnázia a "chřipkové volno" postupně začaly vyhlašovat i další školy. Kvůli infekci se také začaly zavírat nemocnice.

V souvislosti s nemocí už zemřelo několik Čechů. První oběť, žena z Karlových varů, zemřela 22. října a podle lékařů k její smrti přispěly i její dlouhodobé problémy se srdcem. Další člověk, pacient s leukémií, zemřel o tři týdny později v Praze. Celkem počet obětí do konce listopadu stoupl na osm.

Proti viru prasečí chřipky existuje v podstatě jen dvojí ochrana. Za prvé stejná opatření jako proti viru běžnému: pečlivá hygiena a posílení imunity. Naopak nákup roušek podle odborníků příliš nepomáhá; i přesto je však lidé skupují.

TIP: Odpovědi na nejdůležitější otázky související s chřipkou najdete TADY.

Druhým možným způsobem ochrany před nemocí je očkování. S nákupem vakcíny, která by měla chránit nemocné a lidi klíčové pro chod země, ale Česko dlouho otálelo. I když se u nás jedna vakcína vyrábí, vláda plánovaných milion dávek objednala od jiné firmy a až koncem srpna. První lidé vakcínu dostali 23. listopadu, v dalších dnech se ale vakcinace zkomplikovala.

Očkovací dávky ale budou do Česka přicházet postupně během celé zimy, hrozí proto, že mnozí potřební lidé očkovací látku dostanou až ve chvíli, kdy bude pandemie v běhu a na její podání bude pozdě.