Španělská chřipka zabila nejméně 25 milionů lidí

První světová válka zabila za čtyři roky 8,5 milionů vojáků. Když skončila, celá Evropa si oddechla. Jenže pak přišla španělská chřipka, která za rok připravila o život nejméně 25 milionů lidí.

Kde se chřipka vzala? Její první známky se podařilo vystopovat do amerických vojenských táborů na jaře 1918. Tam se ještě objevila ve slabší variantě a nevzbudila proto velké vzrušení. Společně s vojáky se později dostala do Francie a odtamtud zase do Španělska. Právě ve Španělsku propukla naplno – a odtamtud také získal své jméno.

Smrt přichází z východu

Druhá vlna chřipky přišla z druhé strany světa. Na podzim roku 1918 vypukla v jihoruském Ašchabadu, odtamtud pronikla do Íránu a pak se usadila v Afghánistánu. Pak už se začala během pár týdnů objevovat po celém světě – nejprve v přístavech a pak i ve vnitrozemí států.

Zdroj: oficiální zdroj

Společnost reagovala tak, jak byla zvyklá. Tisíce lidí byly naočkovány protichřipkovou vakcínou, která však proti španělskému kmeni vůbec neúčinkovala. Smrtelnost se udávala na tři procenta. Ve společnosti propukla panika. Zavíraly se školy i knihovny, muži se neměli nechávat holit u holičů.

Měňte si pyžamo a chřipka na vás nemůže

Jako zaručený lék se doporučovalo všechno možné: od čistých pyžam, přes ricinový olej, až po nošení bavlněných masek přes obličej. Například v San Francisku byly tyto masky povinné - ale to zase zvyšovalo počet loupežných přepadení ve městě.

Na chřipce se však dalo i zbohatnout. Obchodníci s rakvemi toho roku zvyšovali zisky jako už dlouho předtím ani potom ne. Dolary, libry, franky i marky počítali i výrobci různých zázračných medicín, kteří své léky (spočívající většinou ve vodě obarvené nějakou přírodní barvou) nabízeli v novinových inzerátech.

Zdroj: oficiální zdroj

Roku 2005 se japonským výzkumníkům podařilo virus španělské chřipky oživit. Využili k tomu v ledu zmražené tělo nalezené na Aljašce, které v sobě infekci N1H1 neslo. Vědci pak virus za bezprecedentně přísných bezpečnostních opatření testovali na makacích. Ukázalo se, že plicní tkáň opic nepoškozoval přímo virus, ale jejich imunitní systém. Virus totiž dokázal zmást tělo natolik, že s ním nedokázalo pořádně bojovat.

Kolik bylo obětí?

Nejčastěji se udává číslo 25 nebo 40 milionů obětí. Ty se však týkají jen vyspělých zemí, mrtvé v Číně, Indii a Africe tehdy nikdo nesčítal. Odhaduje se, že i s nimi dosáhl počet obětí asi 300 milionů!

Kde se vzala?

Původem španělské chřipky byl vysoce infekční virus, který běžně napadá vepře. Když pandemie přešla, věřilo se, že ji způsobila poválečná bída a chudoba. Pravděpodobně to však bylo úplně jinak – postiženy totiž byly i země, které z války vyšly posílené a bohaté. Navíc postiženými byli nejčastěji zdraví dospělí lidé ve věku 20-40 let, nikoliv staří nebo děti.

Opravdovou příčinou byla nejspíš migrace vojáků během 1. světové války. Zejména Britové a Francouzi povolávali posily z kolonií, například z Indii a Afriky. A právě na Dálném Východě vypukla většina chřipkových pandemií. V místech, kde spolu v těsném sousedství žijí lidé, prasata a kachny, jsou pro ně ideální podmínky. Viry se zde snadno přenášejí z vepřů na ptáky i na člověka.