Astronauti se začnou dívat oknem na Zemi

Zdroj: NASA

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) se rozrostla o nový modul Tranquility. Z jeho oken budou moci kosmonauté pozorovat Zemi.

Sedm metrů dlouhá kabina Tranquility je posledním velkým kouskem do skládačky zvané ISS. Astronauti Robert Behnken a Nicholas Patrick modul připevnili během šestiapůlhodinového náročného výstupu do kosmu.

Tranquility přivezl k ISS raketoplán Endeavour. Kosmonauté nejprve připravili přesun modulu z nákladního prostoru a zbytek práce pak nechali na obří robotické ruce, která byla ovládána jejich kolegy Kay Hireovou a Terry Virtsem.

Astronautům ale šla práce velmi dobře od ruky. Údajně pracovali tak rychle, že je muselo řídící středisko „krotit“.
 

"Máme spoustu fotografií... a každá vypadá úžasně," citovala ČTK astronauta Stephena Robinsona, který byl v té době na palubě ISS. "Odsud to taky vypadá úžasně," odpověděl mu z kosmického prostoru astronaut Patrick.

Důležitý bude i sobotní výstup
 

V sobotu uskuteční astronauté druhý výstup do vesmíru. Mají za úkol připojit k Tranquility chladící systém. Modul podstatně rozšíří obývací prostor, jaký dnes mají kosmonauté na ISS. Má vlastní toaletu, také kompletní recyklační systémy pro obnovu vzduchu a pitné vody.
 

Zdroj: NASA

K nové kabině by měla posádka ISS už brzy připevnit takzvanou Cupolu, tedy jakousi vyhlídku s několika okny. Největší z nich má průměr 79 centimtrů a jde tak o vůbec největší okno, jaké kdy lidstvo použilo v otevřeném vesmíru.

Italové mohou slavit
 

Tranquility byl nakreslen na rýsovacích prknech italskými návrháři. Jeho cena se odhaduje na 7,6 miliardy korun. Dítě Evropské vesmírné agentury svůj název odvozuje od místa prvního přistání amerických astronautů na Měsíci.

Zdroj: NASA

Kabina se vznesla z Kennedyho vesmírného centra do kosmu v pondělí na zádech raketoplánu Endeavour. NASA očekává, že na oběžnou dráhu kolem Země pošle raketoplány ještě čtyřikrát. Pak jejich provoz definitivně ukončí.

Stavba ISS byla zahájena v roce 1998. V plánu bylo více než 40 montážních letů. Z tohoto počtu by měly 35 obstarat raketoplány. Ostatní starty jsou zabezpečovány klasickými raketami jako Proton a Sojuz.

Uvádí se, že ISS stála dosud 100 miliard euro. Jde tak o nejdražší lidský projekt.