PORADNA: vybíráme povinné ručení

Povinné ručení automobilů musí mít každé auto. Jak ale vybrat to správné? Lze se spolehnout na sliby pojišťoven?

Problémem je, že na trhu je hned několik pojišťoven, které mají licenci na poskytování povinného ručení. Každé vozidlo jím musí být vybaveno, jinak mu hrozí pokuta až 40 000 korun a k tomu samozřejmě v případě zavinění dopravní nehody náhrada škody poškozenému z vlastních prostředků. Takže mít povinné ručení se vyloženě vyplatí.

Jak tedy vybrat? Základním kritériem bude určitě cena. Ta se počítá ze základních kritérií, které uvádíme v tabulce.

Jsou zde ovšem další doplňkové podmínky. U některých pojišťoven se setkáme s tím, že přihlížejí při stanovování sazby za pojištění k výkonu vozu, stáří vozu, bydlišti pojistníka, věku pojistníka a potom jde-li o soukromou osobu či podnikatele. U jiných pojišťoven jsou zvýhodněni držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P a lékaři.

Takže pokud chcete správné povinné ručení, měli byste se rozhodovat podle ceny. Na internetu je několik online kalkulátorů (porovnani-povinne-ruceni.cz, netfinance.cz, top-pojisteni.cz ...), kde můžete zjistit, jak výhodné jsou podmínky jednotlivých pojišťoven.

Pak je důležité navštívit stránky několika vybraných a zjistit, zda neuplatňují nějaké dílčí sankce nebo naopak nenabízejí další služby zdarma apod.

Stále větším trendem je nabízet více asistenčních služeb k sjednanému povinnému ručení - nabídky pojišťoven se v tomto často dosti liší. Služby, které některé pojištovny nabízejí zdarma, mají jiné za příplatek nebo částečnou spoluúčast. Asistenční služby bývají omezeny časovými a cenovými limity.

Následuje návštěva pojišťovny, nebo alespoň telefonický rozhovor, kde by měl zástupce pojišťovny potvrdit to, co jste našli na internetu, včetně ceny pojistky. Může se totiž stát, že informace na internetu se nemusí shodovat s aktuální nabídkou, která může být stará třeba jen několik hodin.

Nejásejte, třeba není vyhráno

Jenže se ukazuje, že ne vždy máte vyhráno. Pojišťovny, i když zákon č. 168/1999 Sb. ve svém § 6 odst. 2 říká, že pojištěný má právo na uhrazení celé výše škody, za kterou skutečně odpovídá a kterou po něm může poškozený vymáhat dle §442 a dalších občanského zákoníku. Ovšem tato praxe se podle všeho nesetkává se stoprocentní účinností. Zdá se, že pojišťovny krátí některé své zákazníky na platbách za opravy či půjčení náhradního automobilu.

"Krácení pojistného plnění a nevědomost majitelů vozidel je jeden ze základních problémů, na který narážíme při řešení dopravních nehod našich klientů. Klienti si neuvědomují, že i když si zaplatí povinné ručení, které ukládá zákon, nemají, jsou-li viníky, v případě špatné volby pojišťovny 100% pojistnou ochranu, ale přitom mají za dopravní nehodu veškerou odpovědnost. Pojišťovny to na druhou stranu vědí velmi dobře. Zjistily, že pro majitele vozidel je téměř nemožné dohledat informace, jaké plnění poskytuje ta či ona pojišťovna, a hlavně se snaží pojistníky nalákat především na výhody a bonusy,“ vysvětlil Karol Novák ze společnosti Nehodová služba.

Ze zpracované statistiky vyplývá, že například pojišťovna Triglav krátí své klienty až o 76 % náhrady škody a pojišťovna AXA o 74 %. Naopak nejmenší krácení a tím i nejvyšší procento úhrady má ČSOB pojišťovna se 13 procenty.

Jak to skutečně je?

Podle mnohých reakcí zákazníků pojišťoven to tak skutečně je. Pojišťovny krátí výdaje například tím, že odmítají zaplatit nový díl, protože poukazují na tzv. amortizaci. Novým dílem by prý vůz nabyl na hodnotě. Jenže toto je po právní stránce nesmysl, protože instalace nového dílu a nikoli dílu z vrakoviště nikdy nezvýší cenu vozu. Plošná amortizace tak není možná. To navíc potvrdil i ústavní soud, když v březnu 2008 vynesl v jednom případu krácení náhrad: "Je třeba přihlédnouti i k tomu, že v případě havarovaného vozidla, byť opraveného novými díly, je jeho skutečná hodnota vždy nižší než původní hodnota použitého vozidla. Poškozenému bylo v podstatě ono diskutabilní zhodnocení vozidla vnuceno protiprávním jednáním." Jenže ani tento rozsudek, který je nejvyšším precedentem, není pro pojišťovny směrodatný a dále jedou podle svých představ.

Co na to pojišťovny? Nic. K nařčení ze strany Nehodové služby se většinou nechtějí vyjadřovat, protože nechtějí dělat firmě, o jejíž pramenech nic neví, žádnou reklamu. Česká kancelář pojistitelů pak nám napsala toto: "Za Českou kancelář pojistitelů bychom se ke kauze vyjadřovat nechtěli, zejména proto, že data, která v ní Nehodová služba prezentuje, považujeme za nesrozumitelná a nevíme, o jaké údaje v ní Nehodová služba svá tvrzení opírá.“

Ústně a mimo záznam jsme se dozvěděli, že Nehodová služba chce podobnými články patrně legalizovat svoje přemrštěné ceny.

Jediná pojišťovna, která nám dala obsáhlé vyjádření, je ČSOB. Odpovědi dáváme do tabulky na konec článku, protože nechceme pojišťovnu krátit na právu odpovědi, ale zároveň je odpověď poněkud delší.

A jelikož na každém šprochu pravdy trochu, zdá se, že pravdu mají obě strany. Pojišťovny s radostí krátí plnění nehod. Vždyť tím víc vydělávají na službě, která je ze zákona povinná pro každého motoristu. A jelikož by se mohl někdo třeba náhodou zajímat o to, proč to tak je, tak jsou na důležitých místech ti správní lidé. Třeba jeden správný člověk – Tomáš Síkora. Ten zastupuje pojišťovny jako výkonný řiditel České asociace pojišťoven a zároveň je šéfem jeho kontrolního orgánu stanoveného státem – Výboru pro finanční trh.

Druhá strana mince je ta, že Nehodová služba je opravdu komerční subjekt a jako takový také vydělává. Vydělává na nehodách. Čím více získá od pojišťoven a čím méně přitom investuje do oprav, půjčoven, právníků apod., tím větší zisk má.

 ________________________________________________

Dodatek k 18.3. 2010

Reakce na náš článek nenechala na sebe dlouho čekat. Samozřejmě se ozvaly hlasy, které se rázně ohrazují proti nařčení Nehodové služby. Oficiální vyjádření jsme tak dostali i od pojišťovny AXA, která byla dříve k nezastižení. Její výrazně zkrácený text přinášíme čtenářům v další tabulce:

K ní musíme my dodat, že údaje pojišťoven nejsou dle vyjádření ČKA a ČAP k dispozici. Nemůžeme se tedy o ně opírat a jediné informace tak máme od Nehodové služby. Ta do své tabulky zahrnula nejen nklady na půjčovné auta, ale také úhradu nákladů na opravu vozu - viz výše.